Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3055/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem, se sídlem Symfonická 1496/9, 158 00 Praha 5, směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. září 2011, č. j. -302, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím odvolacího soudu byla v rámci řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, které je v prvním stupni vedeno u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , přibrána a ustanovena znalkyně (Ing. L. K.), a současně jí bylo uloženo zadání, podle něhož má znalecký posudek zpracovat.

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti, kterou opírá o porušení práva na spravedlivý proces podle d, výslovně zpochybňuje stanovení zadání znaleckého posudku a stanovení kritérií, z nichž má znalkyně při vypracování znaleckého posudku vycházet, které dle jeho názoru nekorespondují s okolnostmi a časovými souvislostmi celého sporu. Z uvedených důvodů považuje celé zadání znaleckého posudku za nadbytečné. Stěžovatel dále namítá zmatečnost napadeného usnesení a jeho logické členění.

3. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též " "). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

4. Ústavní stížnost podle písm. d) y představuje pouze subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva, nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem. Jinými slovy musí nastat situace, kdy se stěžovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv či svobod jiným zákonným způsobem. Zpravidla lze podat ústavní stížnost až po skončení věci samé. Dílčí procesní postupy jsou napadnutelné ústavní stížností v zásadě jen tehdy, pokud nepřípustně a nezhojitelně (v dalším řízení) zasahují do základního práva stěžovatele (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

dostupné na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz).

5. V dané věci je ústavní stížností napadáno usnesení, jímž byla ustanovena osoba znalce a stanoveno zadání znaleckého posudku. Stěžovatel tedy brojí proti rozhodnutí ve věci, ve které řízení před obecnými soudy nebylo dosud pravomocně skončeno (srov. např. usnesení

sp. zn.

). Posuzovaná ústavní stížnost nesměřuje proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [ ], nýbrž proti procesnímu rozhodnutí obecného soudu, jímž bylo toliko stanoveno zadání pro vypracování znaleckého posudku. Nejedná se tedy o (konečné) rozhodnutí ve věci samé, jež je již procesními prostředky nenapravitelné a může jím dojít k zásahu do ústavně zaručených práv a svobod účastníka ( ).

6. Ústavní soud dále připomíná, že občanské soudní řízení je vedeno zásadou hospodárnosti a efektivnosti. Pokud by Ústavní soud připustil ústavní stížnost ke každému dílčímu rozhodnutí procesní povahy, neúměrně by toto řízení prodlužoval, což by bylo v rozporu s výše uvedenou zásadou. Ústavní soud ovšem zároveň nevylučuje, že může nastat situace, kdy nějaké dílčí (nemeritorní) rozhodnutí nebo jiný zásah dosáhne ústavněprávní roviny, ale jak již bylo uvedeno, tento případ za takovou situaci nepovažuje.

7. Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 8. listopadu 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj