Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3161/11

Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti společnosti ALACRAN s. r. o., se sídlem v Praze 10, Na Výsluní 201/13, zastoupené JUDr. Václavem Faltýnem, advokátem se sídlem v Domažlicích, nám. Míru 143, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. ze dne 6. 6. 2011 a Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 25. 7. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá, s tvrzením porušení práv zaručovaných , a d, zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti i napadených rozhodnutí, bylo prvým z nich podle ustanovení zastaveno řízení o žalobě směřující proti žalovanému stěžovateli na vydání potvrzení o zaměstnání poté, co žalobce vzal svou žalobu proti stěžovateli zpět. Dále soud I. stupně napadeným usnesení rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci a stěžovateli stanovil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8.400,- Kč. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením , když vycházel ze závěru, že ke zpětvzetí důvodně podané žaloby došlo pro chování žalovaného stěžovatele, který řádné potvrzení o zaměstnání doručil žalobci teprve po podání žaloby, přitom k námitkám stěžovatele o nesoučinnosti žalobce soud poukázal na ustanovení , z něhož plyne povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání a tato povinnost není vázána na žádnou součinnost zaměstnance. Proti výroku o nákladech řízení podal stěžovatel odvolání, o němž odvolací soud rozhodl druhým ze shora označených rozhodnutí tak, že usnesení soudu I. stupně, jež z důvodů, které rozvedl, posoudil jako věcně správné, potvrdil a stěžovateli stanovil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 800,- Kč.

Proti těmto rozhodnutím směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel s poukazem na svou předchozí připravenost předat žalobci předmětné potvrzení a jeho nesoučinnost obsáhle oponuje závěru obou soudů o důvodnosti podané žaloby, odvolacímu soudu také vytýká, že neprovedl navržené důkazy s tím, že uvedený postup soudů považuje za nezákonný, nespravedlivý a zasahující do shora označených základních práv.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud již dříve ve své judikatuře vyložil, za jakých podmínek a okolností se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů. Ústavnímu soudu jako orgánu ochrany ústavnosti nepřísluší přezkoumávat zákonnost rozhodnutí obecných soudů (nález ve věci

sp. zn.

: in Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 3, vydání 1, č. 5, Praha 1995). Totéž platí i pro rozhodnutí o nákladech řízení, kdy obecný soud aplikuje v rozhodnutí jiné ustanovení, než to, které by měl podle přesvědčení stěžovatele použít, a užití aplikovaného ustanovení řádným způsobem zdůvodní. Tak se také v posuzovaném případě, kdy, jak nutno dodat, obecné soudy postupovaly v souladu s příslušnými procesními předpisy a ustálenou soudní praxí, podle níž i důvodnost podání návrhu je třeba uvažovat procesně, tedy z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce, stalo a na zdůvodnění napadených rozhodnutí tak lze odkázat. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele zjištěn nebyl a Ústavní soud proto jeho stížnost podle , odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu