Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1899/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. B., zastoupené Mgr. Janem Horáčkem, advokátem se sídlem Přerov, Žerotínovo nám. 13, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2011, čj. - 120, a proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 9. 11. 2010, čj. - 174, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi došlo k porušení jejích základních práv a svobod zakotvených v a d.

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě zamítl stížnost stěžovatelky proti usnesení Okresního soudu v Přerově, kterým tento soud rozhodl, že podle se zabírá finanční částka ve výši 1.400.000,- Kč, deponovaná na účtu specifikovaném v usnesení.

Z podrobně odůvodněného usnesení krajského soudu vyplývá, že zemřelý A. B. se dopustil jednání, naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 a 2 písm. b) trestního zákona, účinného v době spáchání skutku. Uvedeného trestného činu se dopustil neoprávněným poskytováním úvěrů a půjček, přičemž jeho jednání vykazovalo znaky soustavné činnosti, provozované vlastním jménem, samostatně a na vlastní odpovědnost, aniž by ovšem naplnil podmínky živnostenského zákona. Touto činností získal značný prospěch ve výši přesahující 1.500.000,- Kč.

Stěžovatelka (manželka zemřelého A. B.) v ústavní stížnosti uvedla, že napadená rozhodnutí jsou nezákonná a bezdůvodně ji zkracují na jejich dědických nárocích. V rámci dokazování byla, podle ní, opominuta otázka, zda zabavené finanční prostředky pocházejí přímo z trestné činnosti či nikoli. Tímto způsobem mělo dojít k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Rozhodnutím o zabrání finančních prostředků bez zákonného důvodu pak obecné soudy měly zasáhnout též do základního práva stěžovatelky vlastnit majetek a mít zaručené dědění ve smyslu y.

V dané věci je nutno především konstatovat, že Ústavní soud dlouhodobě ve své judikatuře zdůrazňuje, že není další instancí v systému obecného soudnictví, na niž by bylo možno se obracet s návrhem na přezkoumání procesu, interpretace a aplikace zákonných ustanovení provedených obecnými soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Jeho kompetence je dána pouze v případě, pokud by napadeným rozhodnutím orgánu veřejné moci došlo k porušení základních práv a svobod zaručených normami ústavního pořádku.

Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud konstatuje, že není vůbec zřejmé, z jakých důvodů by napadená rozhodnutí měla být protiústavní, resp. mohla porušovat základní práva stěžovatelky.

Ústavní soud konstatuje, že v rozhodnutí obecných soudů nenašel žádná pochybení, která by svědčila o zásahu do základních práv stěžovatelky. Naopak, rozhodnutí obecných soudů jsou pečlivě odůvodněna. S tvrzeními stěžovatelky, uvedenými v ústavní stížnosti, se velmi pečlivě a přesvědčivě vypořádal již Okresní soud v Ostravě, jakož i Krajský soud v Ostravě v rámci odvolacího řízení. Stačí tedy jen odkázat na odůvodnění jeho usnesení. Jeho rozhodnutí přesvědčivě odpovídá na všechny její námitky, které znovu předkládá v ústavní stížnosti. V řízení před obecnými soudy bylo bezpečně prokázáno, že zmíněná částka pochází z trestné činnosti A. B. Jeho ekonomický prospěch byl získán trestnou činností (soustavné půjčování peněz vlastním jménem za účelem dosahování zisku) podle , 2 písm. d) . Jedná se tedy o věc, která by mohla být předmětem trestu propadnutí věci ve smyslu tr. zákoníku, ale pachateli už nenáleží, protože v průběhu trestního řízení zemřel. Podmínky pro zabrání věci, stanovené v tak byly naplněny.

Procesní postup obecných soudů při zjišťování a hodnocení skutkového stavu dodržel příslušné základní ústavní i zákonné předpoklady a zásady. Právo na spravedlivý proces není možno vykládat tak, že by garantovalo úspěch v řízení či zaručovalo právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatelky. Uvedeným základním právem je zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Za situace, kdy nebyl zjištěn extrémní nesoulad mezi právními závěry soudů a vykonanými skutkovými zjištěními, ani libovůle v rozhodování, je nutno jejich postup považovat za výraz nezávislého soudního rozhodování, do něhož Ústavní soud není oprávněn zasahovat.

Ústavnímu soudu tak nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle , o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu