Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2991/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem na adrese Moravská Ostrava, Masná 8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2011 č. j. -60, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. října 2011, se stěžovatel domáhal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý soudní proces dle d (dále jen "") a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a dále, že byl porušen y.

Z předložené ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se žalobou domáhal zaplacení 200 000,- Kč po žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 11. září 2008 č. j. -26 uložil žalované zaplatit stěžovateli částku 150 000,- Kč s přísl. a zamítl žalobu do zbývající částky 50 000,- Kč. Městský soud v Praze jako soud odvolací změnil rozsudkem ze dne 27. července 2009 č. j. -46 rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním žalované dotčené části tak, že zamítl žalobu do částky 24 000,- Kč s přísl., jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu, v rozsahu změny rozsudku soudu prvního stupně v částce 24 000,- Kč a potvrzení zamítnutí žaloby do částky 50 000,- Kč, napadl stěžovatel dovoláním. Nejvyšší soud usnesením napadeným ústavní stížnosti dovolání stěžovatele odmítl jako nepřípustné [, věta první a ].

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjádřil nesouhlas s výkladem ustanovení tak jak jej Nejvyšší soud provedl v napadeném rozhodnutí a namítal, že podle svého názoru brojil proti zamítnutí nároku u obecných soudů ve výši celkem 74 000,- Kč, přičemž dovolací soud hodnotil nároky odděleně, a to ve výši 24 000,- Kč a 50 000,- Kč. Dále stěžovatel nesouhlasil ani s tím, že dovolací soud odmítl věc bez věcného projednání a v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu

sp. zn.

.

Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti [ y (dále jen "")]. Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Pokud stěžovatel napadá usnesení dovolacího soudu, kterým bylo odmítnuto dovolání pro nepřípustnost, pak v takovém případě je Ústavní soud pouze oprávněn se zabývat porušením tvrzených práv stěžovatele nikoliv z hlediska porušení subjektivního práva hmotného, nýbrž pro denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti).

V posuzované věci dovolání směřovalo proti rozsudku Městského soudu v Brně, jímž byl částečně změněn rozsudek soudu prvního stupně v částce 24 000,- Kč a potvrzen co do zamítnutí žaloby do částky 50 000,- Kč. Nejvyšší soud dovodil, že přípustnost dovolání je nutno posoudit ve vztahu ke každému z výroků rozsudku odvolacího soudu, tj. ve vztahu k výroku měnícímu i potvrzujícímu, zvlášť, jak to plyne z ustanovení , neboť z hlediska přípustnosti dovolání podléhá každý z daných výroků jinému právnímu režimu.

Ústavní soud k tomu konstatuje, že dovolací soud postupoval v souladu s příslušnými procesními normami upravujícími přípustnost dovolání, které interpretoval způsobem, jež nevybočil z ústavních mezí a svůj postup též přiměřeným způsobem odůvodnil. Rozhodnutí Nejvyššího soudu odpovídá v předmětné věci i ustálené judikatuře tohoto soudu a neodchyluje ani od judikatury Ústavního soudu (srov. kupř. usnesení

sp. zn.

a

in http://nalus.usoud.cz). Závěrům dovolacího soudu uvedeným v napadeném rozhodnutí nelze proto z hlediska ústavnosti nic vytknout.

Argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti je vedena toliko polemikou se závěry dovolacího soudu, a pokud stěžovatel nesouhlasí se závěry, které tento soud v řízení vyvodil, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do základních práv chráněnýchu a Úmluvou.

Napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu není ani v rozporu se závěry, vyjádřenými ve stěžovatelem citovaném nálezu Ústavního soudu, neboť tento na posuzovanou věc nedopadá.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 8. listopadu 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu