Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3012/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem v Chomutově, Revoluční 54, proti rozhodnutí Smírčího výboru politické strany TOP 09 ze dne 3. 8. 2011 č. j. 00-5-110803, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a argumentace stěžovatele

Dne 12. 10. 2011 obdržel Ústavní soud návrh, ve kterém se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Smírčího výboru TOP 09, když tvrdí, že jím byl zkrácen na svém právu se sdružovat, jak mu je zaručuje a 2d (dále jen "").

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel se měl stát členem politické strany TOP 09, když byl o přijetí vyrozuměn 11. 5. 2010. Tvrdí, že splnil všechny podmínky pro členství v této politické straně včetně zaplacení členského příspěvku. V dubnu 2011 mu však bylo sděleno, že jeho přijetí za člena TOP 09 neproběhlo v souladu se stanovami a vnitřními předpisy strany, avšak nebyly uvedeny bližší údaje. Stěžovatel poukazuje na to, že takto se tato politická strany zbavuje po volbách svých členů i v jiných organizacích. Tímto postupem bylo zasaženo do jeho práv spojených s členstvím v TOP 09, a proto s ohledem na vyčerpání řádných prostředků k ochraně cestou podání k Smírčímu výboru TOP 09 se obrací na Ústavní soud, když ochrana obecnými soudy je v daném případě vyloučena.

Z předložených podkladů vyplývá, že Smírčí výbor TOP 09 přezkoumal postup Krajského výboru TOP 09 a krajského manažera TOP 09 v Ústeckém kraji a shledal jej v souladu s vnitřními předpisy této strany. Problém sporu spočíval v tom, že se nepodařilo doložit usnesení o přijetí stěžovatele do strany, neboť zde nebyl zaznamenán způsob hlasování a jeho výsledek ani přiložena prezenční. Protože se nepodařilo věrohodně dokázat řádné přijetí určité skupiny osob za členy TOP 09 (včetně stěžovatele), byla dána přednost zájmu strany (možné napadení z tzv. velrybaření) před zájmem jednotlivce.

II.

Formální předpoklady projednání návrhu

Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas (datum podání 5. 11. 2010). Byla podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Při posouzení dalších podmínek řízení však Ústavní soud dospěl k závěru, že k jejímu projednání není příslušný.

Z a 2y ČR vyplývá, ve kterých případech může Ústavní soud rozhodovat. Pokud jde o podání ústavní stížnosti, může se tak stát v případě, že směřuje proti zásahu do základních práv a svobod jejich nositele ze strany orgánu veřejné moci. V projednávané věci se jedná o fyzickou osobu, která však tvrdí, že do jejích základních práv a svobod bylo zasaženo orgánem politické strany, tj. Krajským výborem, krajským manažerem a Smírčím výborem TOP 09. Politická strana není a podle y ani nesmí vystupovat jako subjekt veřejné moci. Na členství v politické straně není nárok. Je věcí orgánů politické strany, aby posoudily, zda uchazeč o členství byl přijat stanoveným způsobem nebo zda členství nevzniklo. V takovém právním vztahu nejde o rozhodování o základních právech a svobodách jednotlivce, nýbrž o vztahy soukromoprávní, když členství v politické straně je na rozdíl od povinného členství ve veřejnoprávních korporacích založeno na principu dobrovolnosti. Ten se vztahuje nejen na možnost požádání o přijetí do politické strany, nýbrž i na svobodu rozhodování politické strany, zda žadatele přijme. V daném případě je tedy rovněž politická strana nositelem základních práv a svobod jako subjekt soukromého práva. O sporech z těchto vztahů Ústavnímu soudu rozhodovat nepřísluší, nebyly-li posouzeny na základě zákona jiným orgánem veřejné moci v rámci práva na soudní a jinou právní ochranu.

Proto Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není příslušný, a podle jej mimo ústní jednání usnesením soudce zpravodaje odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu