Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3155/11

Ústavní soud rozhodl dne 24. října 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Občanského sdružení Lípa 2000, se sídlem Gregorova 12, 397 01 Písek, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2011 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 19. 10. 2011 a doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 10. 2011 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Před věcným posouzením ústavní stížnosti musí Ústavní soud zkoumat, zda podání splňuje , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání v řízení o ústavní stížnosti. Stěžovatel nebyl právně zastoupen advokátem, jak vyžaduje ustanovení .

Z řady předchozích řízení před Ústavním soudem (v počtu 13 věcí) vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně a dostatečně poučován o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat. Již mnohokráte Ústavní soud stěžovatele vyzýval k odstranění vad návrhu spočívajících především v nedostatku řádného právního zastoupení (např. v řízeních usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 5. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2008, usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 10. 2008 a další). Stěžovatel byl tedy opakovaně a dostatečně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem, a aby byl v řízení o ní advokátem také zastoupen. Tyto požadavky kladené zákonem na ústavní stížnost jsou stěžovateli nepochybně známy již více let.

V řízení o ústavní stížnosti nelze považovat za nevyhnutelnou podmínku, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak v minulosti stalo v celé řadě obdobných případů. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zákonný požadavek, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví trvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a evidentně neefektivním (srov. např. usnesení

sp. zn.

nebo

sp. zn.

).

Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Faktické prodlužování lhůty určováním dalších, soudcovských lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad, by mělo být výjimečné, neboť takovým postupem je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mu bylo doručeno dne 22. 8. 2011. Z toho vyplývá, že měl dostatek času k podání řádné, tj. především advokátem sepsané, ústavní stížnosti. Ústavnímu soudu je nadto známo, že ČAK přiděluje nemajetným stěžovatelům právního zástupce ve lhůtě zpravidla nepřesahující 5 dnů. Proto lze spravedlivě uzavřít, že i v případě majetkově znevýhodněných stěžovatelů není zásadně důvodu k faktickému prodlužování zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti.

Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, za přiměřeného použití ustanovení , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2011

Eliška Wagnerová, v. r.

soudce zpravodaj