Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2685/11

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti "pravomocnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. -54 ze dne 29.6.2011 a dále sp. zn. -48 ze dne 22.6.2011", takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 12. 9. 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, doplněná podáním ze dne 13. 9. 2011, jež nesplňuje základní formální náležitosti na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), kladené. Stěžovatel, jenž byl Ústavním soudem poučen o formálních náležitostech kladených na ústavní stížnosti v minulosti již mnohokrát, se tentokráte na Ústavní soud obrátil poté, co mu byl Českou advokátní komorou určen podle , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokát. Tento advokát (JUDr. J. Ď.) zaslal Ústavnímu soudu přípis - označený jako ústavní stížnost (doplněný v příloze ústavní stížností sepsanou samotným stěžovatelem) - a to následujícího znění:

"V příloze stěžovatel prostřednictvím svého zmocněného právního zástupce postupuje Vašemu Ústavnímu soudu ústavní stížnost, která mu byla doručena stěžovatelem dne až v pátek odpoledne dne 9.9.2011. [...] Samotné procesní ustanovení advokátem v této věci mi bylo sice doručeno dne 24.8.2011, ale ustanovený klient se se mnou nijak nekontaktoval a korespondence na jeho adresu :Poste restante, Č. B. byla bezvýsledná [...] Osobně se - jako advokát pracující v advokacii od roku 1991 - za kvalitu toho podání předem moc omlouvám, ale zbyl mi na toto podání pouze jeden pracovní den, navíc ustanovený klient se mnou nespolupracuje a bylo mi jím též zakázáno např. i nahlížet do předmětných spisů atd. [...] V zájmu procesní ekonomie a v zájmu dodržení procesní lhůty, která - podle sdělení stěžovatele - pro podání předmětné ústavní stížnosti uplyne již dnešního dne, tj. v pondělí 12. září 2011 podáváme tuto níže uvedenou ústavní stížnost stěžovatele."

Na základě této skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel není řádně zastoupen advokátem v souladu s . Povinné zastoupení před Ústavním soudem je též třeba posuzovat nikoli čistě formalisticky, ale i materiálně; tzn., že ústavní stížnost musí být advokátem skutečně sepsána, takže není možné, aby advokát toliko odkázal na text sepsaný samotným stěžovatelem. K tomu lze přiměřeně odkázat na stanovisko pléna Ústavního soudu [sp. zn. ze dne 21. 5. 1996 (ST 1/9 SbNU 471)], kde je mj. konstatováno: "Smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení. Smysl a účel institutu povinného zastoupení podle lze spatřovat i v univerzálnosti řízení před Ústavním soudem z hlediska návaznosti na jiné druhy procesního řízení."

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost v souladu s odmítnout.

Ostatně, shodně postupoval Ústavní soud např. již v řízení o ústavní stížnosti téhož stěžovatele pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2011

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj