Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2041/11

Ústavní soud rozhodl dne 19. října 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele D M A, spol. s r. o., se sídlem Praha 8, Voctářova 51/18, IČ 49703455, zastoupeného Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 8, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2011 č. j. -113, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku (v návrhu zřejmě omylem označeného jako usnesení) s tím, že dle jeho přesvědčení rozhodnutím Městského soudu v Praze bylo zasaženo do práv, zakotvených v d. Uvedl, že odvolací řízení proběhlo z jeho podnětu na základě podaného a doplněného odvolání, soud se však uvedenými tvrzeními nezabýval, nevypořádal se s nimi, a to ani v odůvodnění. Proto rozhodnutí soudu II. stupně, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. 3. 2010 ve věci samé a o povinnosti k zaplacení soudního poplatku, dále změněn výrok o nákladech řízení a rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, považuje za nepřezkoumatelné a nespravedlivé, pokud jde o určení jejich výše, pak se soud nezabýval ani jejich účelností a rozhodnutí o nich je překvapivé. Dále poukázal na nález Ústavního soudu

sp. zn.

, který se vztahuje ke zkoumání účelnosti vynaložených nákladů tam, kde účastník využil služeb externího advokáta, ačkoliv měl možnost být zastoupen vlastním kvalifikovaným zaměstnancem. V tomto směru však soudy náklady žalovaného neposuzovaly.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku a spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 bylo zjištěno, že soud I. stupně zamítl žalobu stěžovatele na určení trvání nájemního vztahu a na určení neplatnosti výpovědi smlouvy o nájmu nemovitostí a uložil mu povinnost nahradit žalovanému náklady řízení dle . Výši těchto nákladů určil částkou 15.480,- Kč, když v této byla obsažena odměna advokáta za 2 úkony po 6.000,- Kč s poukazem na Odvolací soud po přezkoumání odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně opodstatněně ve věci samé potvrdil, když v odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem s poukazem na 80 písm. c) vyložil správnost závěru Obvodního soudu pro Prahu 8 o neprokázání naléhavého právního zájmu žalobcem na požadovaném určení. Pokud jde o náklady řízení, o nichž rozhodl soud I. stupně, tyto změnil tak, že výši odměny advokáta v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, vyčíslil důvodně v souladu s a , tj. 2 x 20.000,- Kč, což pak v spolu s režijním paušálem a DPH činilo 49.080,- Kč. Z uvedené výše nákladů však žalovanému s poukazem na přiznal pouze polovinu, tj. 24.540,- Kč, náklady odvolacího řízení pak určil částkou 48.720,- Kč.

I když s postupem Městského soudu v Praze, jenž změnil v neprospěch odvolatele výrok soudu I. stupně o nákladech řízení, když oprávněný žalovaný se proti stanovené výši (soudem nesprávně vyčíslené) neodvolal a ve věci samé bylo rozhodnutí potvrzeno (nikoliv změněno), nelze souhlasit, nutno však konstatovat, že ze strany odvolacího soudu nedošlo k takému zásahu do tvrzených práv stěžovatele, jenž by vyžadoval poskytnutí ochrany Ústavním soudem. K poukazu stěžovatele na nález Ústavního soudu

sp. zn.

je třeba dodat, že v předmětné věci žalovaný, který vypověděl žalobci smlouvu o nájmu již v září 2008, až do obdržení žaloby sám bez zastoupení advokátem jednal se stěžovatelem mimosoudně neúspěšně. Proto sjednání zastupování advokátem pro řízení před soudem, zahájeným v prosinci r. 2009, a s tím spojenou úhradu za provedené úkony nelze považovat za náklady neúčelně vynaložené.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 19. října 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu