Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2697/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., zastoupeného Mgr. Radovanem Indrou, advokátem se sídlem Brno, Čechyňská 16, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2011 sp. zn. a , spojené s návrhem na zrušení ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu bylo dne 13. září 2011 doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení práva na soudní ochranu. Stěžovatel rovněž navrhl zrušení ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených příloh bylo zjištěno, že Nejvyšší soud napadenými rozhodnutími zastavil dovolací řízení. V případě usnesení vydaného pod sp. zn. stěžovatel podal dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by měl právnické vzdělání. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") ze dne 23. března 2011 č. j. -57 byl proto stěžovatel vyzván, aby si ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení zvolil právního zástupce - advokáta a předložil jím doplněné dovolání s poučením, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Stěžovatel si však v takto určené lhůtě ani dodatečně advokáta pro dovolací řízení nezvolil a proto Nejvyšší soud řízení o dovolání stěžovatele zastavil. V případě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2011 sp. zn. napadl stěžovatel dovoláním usnesení okresního soudu ze dne 29. října 2010 č. j. -44, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Nejvyšší soud dovodil, že opravným prostředkem proti napadenému usnesení je odvolání podle ustanovení a proto z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícím v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o dovolání stěžovatele zastavil.

Stěžovatel v podané ústavní stížnosti vyjádřil nesouhlas s napadenými rozhodnutími dovolacího soudu s tím, že ustanovení podle jeho názoru je v rozporu s d. Stěžovatel má za to, že povinnost sepsání dovolání advokátem je zastřeným uvalením právní nezpůsobilosti na širokou množinu obyvatel a vytváří nerovnost v soukromoprávních vztazích.

Ústavní soud po přezkoumání napadených rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti [ y (dále jen " ")]. Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, dále otázka, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, nebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod.

Argumenty, které stěžovatel v ústavní stížnosti uplatnil, nevedou k závěru, že by došlo k zásahu do práv, jichž se dovolával. Ústavní soud konstatuje, že Nejvyšší soud se podáními stěžovatele podrobně zabýval a jeho vydaná rozhodnutí jsou pak logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněna. Za situace, kdy argumentace stěžovatele při polemice s učiněnými právními závěry dovolacího soudu nepřekročila rámec podústavního práva, proto postačí na obsah odůvodnění napadených usnesení pouze odkázat.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci Nejvyšším soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování ( a y) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout spolu s návrhem na zrušení ustanovení , , podle ustanovení a ustanovení , jako zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 26. září 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu