Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2437/11

Ústavní soud rozhodl dne 15. září 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. S. K., zastoupeného JUDr. Milanem Vráždilem, advokátem v Libini 721, proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 6. 2011 č. j. -42, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora uvedeného rozsudku s tím, že jeho vydáním bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces dle a násl.d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. K porušení uvedeného základního práva stěžovatele mělo dojít tím, že obecný soud svévolně aplikoval a interpretoval , o myslivosti, v rozporu s imperativem ústavně konformního výkladu.

Po přezkoumání napadeného rozsudku dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Přestože v ústavní stížnosti stěžovatel argumentuje porušením základního práva na spravedlivý proces, její podstatou je jen jeho polemika se skutkovými a právními závěry okresního soudu. Stěžovatel tak staví Ústavní soud do postavení další přezkumné instance v řízení před obecnými soudy. Skutečnost, že proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustný další opravný prostředek, neznamená, že roli další přezkumné instance převezme bez dalšího Ústavní soud.

Tvrzení stěžovatele o svévolné aplikaci a interpretaci neodpovídá skutečnosti, což vyplývá z obsahu napadeného rozsudku, kterým okresní soud zamítl žalobu stěžovatele na zaplacení částky 9.155,- Kč z titulu náhrady škody způsobené zvěří na porostu řepky zasetém stěžovatelem na pozemku, který je součástí honitby užívané žalovaným. Při svém rozhodování okresní soud vyšel z dostatečně zjištěného skutkového stavu a vyvodil právní závěry, které náležitě a srozumitelně odůvodnil. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal pochybení okresního soudu, která by představovala porušení základních práv stěžovatele, není v jeho kompetenci, aby přehodnocoval závěry okresního soudu o konkrétních detailech předmětného sporu. Ústavní soud konstantně ve své judikatuře zdůrazňuje, že pokud se stěžovatel neztotožňuje se závěry obecného soudu, nezakládá to automaticky odůvodněnost ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

K tomu lze jen doplnit, že se jedná o tzv. bagatelní věc, která zpravidla pro svůj význam není schopna dosáhnout úrovně porušení základních práv a svobod. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

a další) dal, v této souvislosti, již opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí) je úspěšnost ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Jak je již výše uvedeno, taková pochybení, která by odůvodnila jeho zásah, Ústavní soud ve zkoumané věci neshledal.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 2011

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu