Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2236/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Č., zastoupeného Mgr. Liborem Rojarem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská 710, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně č. j. -141 ze dne 28. dubna 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva na spravedlivý proces podle d a práva na legitimní očekávání ochrany majetku dle Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Uherském hradišti rozsudkem č. j. -103 ze dne 15. října 2010, ve spojení s doplňujícím usnesením č. j. -118 ze dne 21. prosince 2010 zamítl žalobu stěžovatele, kterou se domáhal po žalovaném J. Ž. (dále jen "žalovaný") zaplacení částky 18.613,- Kč s 9% p.a. úrokem z prodlení od 10. listopadu 2006 do zaplacení a uložil stěžovateli zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 19.364,- Kč a České republice - Okresnímu soudu v Uherském Hradišti celkem částku 5.417,- Kč. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně rozsudkem č. j. -141 ze dne 28. dubna 2011 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a uložil stěžovateli zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 13.284,- Kč.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí není transparentní a přezkoumatelné. Za největší vadu odůvodnění tohoto rozsudku označuje skutečnost, že se v něm toliko konstatuje, že odvolací námitky nejsou důvodné, aniž by bylo vysvětleno, v čem konkrétně tato nedůvodnost spočívá. Největší procesní vadou odůvodnění je podle stěžovatele absence jakékoliv zmínky o důvodu neprovedení stěžovatelem navrhovaného důkazu v odvolacím řízení, a to doplňujícího výslechu soudního znalce Ing. P., jenž by mohl odstranit rozpory, nejasnosti a protimluvy vyplývající z jeho výslechu před soudem prvního stupně. Neústavnost absence informace o neprovedení navrhovaného důkazu je zvýrazněna tím, že tuto povinnost soudům ukládá ustanovení ) , jež je v souladu s ustanovením použitelné i v odvolacím řízení.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y ČR]. Postup v soudním řízení, včetně provádění a hodnocení důkazů, je záležitostí obecných soudů.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas a polemika stěžovatele se závěrem obecného soudu. Stěžovatel v ústavní stížnosti navíc nepředkládá žádnou ústavněprávní argumentaci.

Ústavní soud konstatuje, že v řízení bylo provedeno dostatečné dokazování a právní posouzení obecnými soudy je logické, přesvědčivé a řádně odůvodněné a podle náhledu Ústavního soudu se rozhodně nenachází ani v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Ústavní soud tak ve věci vydaná rozhodnutí obecných soudů, včetně rozhodnutí touto ústavní stížností napadeného, považuje za ústavně konformní projev nezávislého soudního rozhodování a pro stručnost na ně odkazuje. Ačkoli by bylo na místě, aby odvolací soud v odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí uvedl, proč neprovedl stěžovatelem navrhovaný důkaz výslechem znalce Ing. P., nepovažuje toto pochybení Ústavní soud v kontextu celé věci za tak závažné, aby vyžadovalo jeho kasační zásah. Námitka stěžovatele, že odvolací soud nevysvětlil, v čem spočívá nedůvodnost odvolacích námitek stěžovatele, není důvodná, neboť tento důvod v odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí vysvětlen je. Věta o nedůvodnosti odvolacích námitek je pak pouhým shrnutím a konstatováním této skutečnosti, která z téhož odstavce odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí, v němž je předmětné konstatování obsaženo, vyplývá.

Ústavní soud uzavírá, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu