Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2417/11

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Mgr. A. K., zastoupeného Mgr. Robertem Sedláčkem, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře Heyduk a Sedláček (případně Heyduk a spol.) Brno, Jaselská 27, směřující proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 7. září 2010, č.j. -923, a Vrchního soudu v Olomouci 12. dubna 2011, č.j. -1206, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo narušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, zakotvené v a v d (dále jen " "), jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), právo na obhajobu, zakotvené v y, jakož i v , písm. c) Úmluvy, právo na rovnost stran řízení, zakotvené v y, a v y, právo na presumpci neviny a zachování zásady in dubio pró reo, zakotvené v y a v Úmluvy, právo na veřejné projednání věci, zakotvené v y a v Úmluvy, právo vyslýchat svědky a výslech svědků za shodných podmínek, zakotvené v písm. d) Úmluvy, a právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zakotvené v y, ve spojení s právem na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého života zakotveného v y a práva na respektování soukromého života zakotveného v y.

Navrhovatel ve svém podání uvedl, že společně s ústavní stížností podal i dovolání k Nejvyššímu soudu, které však podle jeho přesvědčení může dovolací soud odmítnout jako nedůvodné, což by vedlo k zbavení se možnosti podat ústavní stížnost později. Ústavní soud se proto nejprve obrátil na Krajský soud v Brně se žádostí o zapůjčení spisu vedeného ve věci pod sp. zn. , resp. sdělení překážek. Krajský soud spis Ústavnímu soudu nezaslal a potvrdil informaci o podaném dovolání. Jak Ústavní soud dále zjistil, dovolání je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. .

Podle se počítá lhůta k podání ústavní stížnosti od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje. Za takové prostředky jsou považovány i mimořádné opravné prostředky, vyjma obnovy řízení. Dle se počítá lhůta k podání ústavní stížnosti v případě, že mimořádný opravný prostředek byl odmítnut jako nepřípustný, a to výhradně z důvodů závisejících na uvážení příslušného soudu. Přípustnost dovolání v trestních věcech je upravena v ustanovení § 265a trestního řádu. Jako předpoklady přípustnosti jsou zde obligatorně uvedeny existence pravomocného rozhodnutí ve věci samé a dále napadení toliko důvodů rozhodnutí a nikoliv výroku samého (což je postup, který Ústavní soud u navrhovatele, na základě obsahu ústavní stížnosti, nepředpokládá). V trestním řádu tedy není definována možnost, aby Nejvyšší soud sám posoudil přípustnost na základě vlastního uvážení.

Podle představuje, podle písm. d) y, ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti přitom není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález

sp. zn.

(publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tedy představuje ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje ( ve spojení s a 4 ), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení . Ústavní soud však neshledal v projednávané věci, že by nyní taková výjimečná okolnost nastala.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.

Jen pro úplnost Ústavní soud konstatuje nejasnost v označení advokátní kanceláře právního zástupce stěžovatele, když údaje na hlavičkovém papíře se neshodují s údaji na plné moci.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2011

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka