Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2179/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele: BEAS SUN, s. r. o., se sídlem Jaroměř - Josefov, Sadová 454, zastoupeného JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Resslova 1253, proti rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně ze dne 29. 4. 2011, čj. 101700/11/178913507251, spojené s návrhem na zrušení části , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně (dále jen "finanční úřad"), kterým byla zamítnuta jeho stížnost na postup plátce daně ČEZ Distribuce, a. s. Současně navrhl i zrušení a násl. , ve znění pozdějších předpisů. Podle stěžovatele bylo rozhodnutím Finančního úřadu v Děčíně porušeno jeho právo vlastnit majetek podle d a uvedená zákonná úprava je v rozporu se zásadou zákazu retroaktivity a právní jistoty.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Podle , o Ústavním soudu, je jedním z důvodů nepřípustnosti okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je totiž pojímána jako subsidiární prostředek k ochraně základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, snaží se své zásahy do činnosti orgánů veřejné moci snižovat na minimum. Ústavní soud je oprávněn rozhodnutí těchto orgánů přezkoumávat pouze v případě, že byly před podáním ústavní stížnosti vyčerpány všechny ostatní prostředky k ochraně práva, s nimiž je stěžovatel oprávněn disponovat. Pojem "vyčerpání" přitom znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, ale i dosažení rozhodnutí ve věci.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ().

Stěžovatel v ústavní stížnosti její přípustnost odůvodnil odkazem na , neboť je přesvědčen, že stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy. Na podporu tohoto argumentu uvedl řadu důvodů, především protiústavnost napadených ustanovení (viz bod 4.1 ústavní stížnosti). K tomu lze jen dodat, s odkazem na shora zmíněný princip subsidiarity, že Ústavní soud tyto argumenty stěžovatele nesdílí a že je nutné, aby i v daném případě vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jeho práv poskytuje.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl Ústavní soud k závěru, že podaný návrh není přípustný. Předmětná ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně, které však v tomto případě není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, neboť proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, jak je to uvedeno i v poučení napadeného rozhodnutí, a poté i další opravné prostředky dle platné právní úpravy.

S ohledem na tyto závěry posoudil Ústavní soud podaný návrh jako nepřípustný, což by byl důvod pro jeho odmítnutí soudcem zpravodajem podle 43 odst. 1 písm. e) . Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost obsahuje i návrh na zrušení části zákona, může být odmítnuta jen rozhodnutím senátu. Proto I. senát Ústavního soudu ústavní stížnost stěžovatele odmítl tímto usnesením, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu