Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2224/11

Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky E. S., zastoupené JUDr. Františkem Grznárem, advokátem se sídlem nám. Republiky 108, 346 01 Horšovský Týn, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. května 2011 č. j. -247, usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 20. října 2010 č. j. -203 a usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. dubna 2009 č. j. -27, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 22. dubna 2009 č. j. -27 Okresní soud Plzeň-město ustanovil stěžovatelce opatrovníka z důvodu neznámého pobytu ( ).

Usnesením ze dne 20. října 2010 č. j. -203 Okresní soud v Českém Krumlově ve vztahu ke stěžovatelce (I.) odmítl odvolání směřující proti citovanému usnesení, (II.) zamítl návrh stěžovatelky na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 15. dubna 2010 č. j. -128, (III.) odmítl odvolání stěžovatelky do tohoto rozsudku, a dále (IV., V.) rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. května 2011 č. j. -247 odvolání stěžovatelky do citovaného rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově v rozsahu směřujícím vůči výroku I. odmítl, v rozsahu týkajícím se výroků II. -V. usnesení soudu prvního stupně potom potvrdil a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 15. dubna 2010 č. j. -128 byl doručen opatrovníku stěžovatelky v souladu s ustanovením Konstatoval, že toto doručení není neúčinné, jelikož omluvitelným důvodem neseznámení se s doručovanou písemností nemůže být ve smyslu zákona skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (, 4 ). Z tohoto důvodu shledal správným i závěr soudu prvního stupně, dle něhož odvolání stěžovatelky do předmětného rozsudku je opožděné a rozsudek tudíž pravomocný. V návaznosti na to konečně vyslovil závěr, že odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka se stalo bezpředmětným, neboť bylo-li řízení ve věci samé pravomocně skončeno, je nadbytečné posuzovat procesní usnesení vydané během tohoto (pravomocně skončeného) řízení.

Citovaná rozhodnutí obecných soudů napadla stěžovatelka ústavní stížností s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v a d. Aniž by argumentačně vyvracela odůvodnění napadených rozhodnutí v mezích jejich rozhodovacích důvodů, zdůraznila, že tato nemohou z pohledu práva na spravedlivý proces obstát, protože jí byl ustanoven opatrovník, ačkoliv k tomu nebyly splněny podmínky předpokládané v ustanovení Poté, co toto své tvrzení několika blíže rozvedenými důvody podložila, domáhala se, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Důvody, jež byly shora stručně vyloženy, činí napadená rozhodnutí pod aspektem práva na spravedlivý proces ústavně udržitelnými. Stěžovatelka totiž, nepřijímajíc konstrukci obecných soudů, tvrdí a své námitky, jakož i argumentaci směřuje k tomu, že - v důsledku nesplnění podmínek obsažených v - trpí meritorní rozhodnutí v její věci, resp. řízení předcházejí jeho vydání deficitem, pro nějž by měl být rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 15. dubna 2010 č. j. -128 zrušen. V tom rámci (stručně shrnuto) je třeba dle jejího názoru souvztažně hodnotit i předmět posuzování obecných soudů.

Z pohledu posouzení opodstatněnosti návrhu stěžovatelky nelze ovšem přehlédnout, že adekvátní procesní prostředek, v souladu s nímž bylo lze nápravy dosáhnout, přesněji řečeno procesní prostředek, jenž za popsaných okolností nabízí prostor pro prokázání nesplnění podmínek pro ustanovení opatrovníka, případně okolností zakládajících zproštění opatrovníka funkce, a v důsledku toho i možnost zrušení předmětného rozsudku, je vymezen rámcem ustanovení , ve znění

Dle něj účastník řízení může napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže mu byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Podle z důvodu zmatečnosti uvedeného v lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.

Argumentační linii stěžovatelky a z ní plynoucím závěrům, obsaženým v ústavní stížnosti, nelze v tomto procesním kontextu přisvědčit.

Vzhledem k tomu bylo třeba o návrhu rozhodnout, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu