Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1267/11

Ústavní soud rozhodl dne 11. srpna 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. I. P., zastoupeného JUDr. Danem Dvořáčkem, advokátem v Praze 1, Opletalova 1284/37, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2011 č. j. -22, o vyloučení soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické z projednání a rozhodování věci, takto:

Soudci Vlasta Formánková, Miloslav Výborný a Michaela Židlická nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byl ve shora uvedené věci dne 30. 5. 2011 doručen dopis, v němž stěžovatel prohlásil, že odmítá soudce Vlastu Formánkovou, Miloslava Výborného a Michaelu Židlickou, členy IV. senátu Ústavního soudu, protože je považuje za podjaté. Tuto svou námitku podjatosti odůvodnil tím, že uvedení soudci rozhodovali ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

a usnesením ze dne 6. 1. 2010 - dle stěžovatelova názoru v souladu se zákonem - odmítli návrh jiného stěžovatele. Ačkoliv přitom předmětem přezkumu bylo pouze splnění formálních podmínek přípustnosti návrhu, uvedení soudci vyjádřili svůj názor na advokátní taláry, resp. na ustanovení § 17a zákona o advokacii. Dle stěžovatele, který poukazuje na názor Vojtěcha Šimíčka v článku "Nepatřičné obiter dictum o talárech advokátů", jenž byl uveřejněn na blogových stránkách Jiné právo, může být rozhodnutí v jeho věci ovlivněno subjektivními názory jednotlivých soudců na užívání talárů. K tomu stěžovatel dodal, že Česká advokátní komora (ČAK) zcela účelově využila zmíněné úvahy a tvrdila, že Ústavní soud nepovažuje ustanovení § 17a zákona o advokacii za protiústavní. Ve snaze obhájit svoji pozici ve věci talárů pak ČAK, resp. její předseda zveřejnil v Bulletinu advokacie č. 4/2011 úvodník, v němž konstatuje, že "nezbude představenstvu než připravit a provést příslušná zákonná i organizační opatření". Toto vyjádření prý není náhodné, protože předseda ČAK se dne 6. 4. 2011 dostavil na jednání Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny a navrhl, aby byl § 17a zákona o advokacii doplněn o třetí odstavec, tento návrh pak oficiálně předložil jeden poslanec a toto ustanovení bylo posléze schváleno. Uvedená "legislativní činnost" ČAK ve spojení s názorem vysloveným v citovaném usnesení Ústavního soudu má dle stěžovatele vést k vyloučení jmenovaných soudců z projednání a rozhodování jeho věci.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Soudkyně Vlasta Formánková a Michaela Židlická ve svém vyjádření ke shora uvedenému podání shodně uvedly, že se podjaté být necítí a že skutečnost, že v rámci své předchozí rozhodovací činnosti IV. senát vyjádřil právní názor na ústavní konformitu zákona o advokacii, u jeho členů "poměr k věci" ve smyslu nezakládá.

Soudce Miloslav Výborný ve svém vyjádření rovněž uvedl, že se podjatý být necítí, přičemž dodal, že nemá k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům a ani k zástupci stěžovatele žádný poměr, pro který by bylo možno mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Jak patrno z výše uvedeného, stěžovatel své odmítnutí soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické zdůvodňuje jejich údajně vadným postupem ve věci

sp. zn.

, spočívajícím v tom, že se v odůvodnění usnesení ze dne 6. 1. 2010 nad rámec rozhodovacích důvodů vyjádřili k otázce užívání talárů advokáty, případně (také) tím, že byl jejich postoj k této záležitosti kladný. Dle názoru Ústavního soudu však rozhodování ústavního soudce v jiných věcech vedených před Ústavním soudem, včetně prezentace jeho názorů v odůvodnění vydaných rozhodnutí, je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví, a tudíž okolnosti spočívající v této činnosti důvodem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci být nemohou (viz a contrario, srov. také ; k výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: , komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod. 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7). Možno v této souvislosti dodat, že III. senát, rozhodující podle , vůbec není oprávněn přezkoumávat procesní postup IV. senátu a jím vydaná rozhodnutí, a tudíž tvrzení o údajném pochybení, na němž je námitka podjatosti postavena, nelze pokládat za relevantní. Nesouhlasí-li (snad) stěžovatel s názory soudců, které byly vysloveny ve shora zmíněném usnesení, ani tato skutečnost důvodem pro vyloučení soudců nemůže být, protože není možné (a bylo by to v rozporu s právem na zákonného soudce ve smyslu d), aby si tímto způsobem některý z účastníků řízení "vybíral" soudce podle toho, zda mu vyhovují jeho právní názory v předchozích rozhodnutích vyslovené [ostatně ani dřívější veřejná prezentace právního názoru soudce k odborné otázce by dostatečným důvodem pro vyloučení soudce být neměla (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., s komentářem, ASPI, 2007, s. 122, bod 5)]. Jde-li o argumentaci postupem ČAK či jejího předsedy, Ústavní soud ani ji neshledal relevantní, neboť z uváděných skutečností žádný poměr soudců ve smyslu neplyne.

S ohledem na to, že žádné okolnosti, naplňující podmínky shora citovaných ustanovení , nebyly shledány, III. senát Ústavního soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2011

Jiří Mucha v. r.

předseda senátu Ústavního soudu