Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1664/11

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 2. srpna 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Stavební společnost RBK, a. s., se sídlem Praha, Bubeneč, Podbabská 81/17, zastoupeného Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem v Děčíně 1, Masarykovo náměstí 20, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 2. 2011 č. j. -394 a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 12. 2009 č. j. -359, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. -394, kterým bylo dne 22. 2. 2011 potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 171.071,30 Kč s příslušenstvím, když tato představovala výši bezdůvodného obohacení žalovaného. Vyslovil přesvědčení, že v řízení prokázal plnění žalovanému, ten však neuvedl odpovídající skutková tvrzení o tom, že šlo o plnění vadné, jež proto muselo být odstraněno. Soudy, dle jeho názoru, v tomto směru vycházely pouze z neurčitých tvrzení žalovaného a z výpovědi svědků T. D. a M. Č., které hodnotily nesprávně, a proto také dospěly k nesprávnému skutkovému zjištění. Poněvadž se tak jejich rozhodnutími cítí dotčen v právech zakotvených v d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, navrhl zrušení jak rozsudku soudu odvolacího, tak Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -359.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal podle a napadený rozsudek, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele na vydání bezdůvodného obohacení, a opodstatněně jej jako věcně správný potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí vyložil obsah ustanovení a a v souladu se skutkovým zjištěním o stavebních pracích a stavbě mimo uzavřenou smlouvu a o jejím nutném odstranění pro vady dospěl ke stejnému závěru jako soud I. stupně, tj. ke zjištění, že na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení nedošlo. Nutno dodat, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy (, ), proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd (y ČR). Z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, zakotvená v , a jestliže obecné soudy respektují kautely dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy provedené (a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval). V předmětné věci při provádění a hodnocení důkazů se soudy nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, a proto byl návrh shledán zjevně neopodstatněným.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu