Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1241/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. A. Š., zastoupeného JUDr. Alenou Batkovou, advokátkou se sídlem na adrese Ostrava-Poruba, Alžírská 1521, proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. září 2010 č. j. -125 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2011 č. j. -151, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena 27. dubna 2011, se stěžovatel domáhal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená práva upravená v a 3, , a v d (dále jen " ").

Z předložené ústavní stížnosti a přiložených příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu v Novém Jičíně (dále jen "okresní soud") dne 28. června 2006 po žalovaném C. S. (dále jen "žalovaný") náhrady škody dle ustanovení - úhrady bolestného ve výši 10 800,- Kč s přísl. z důvodu, že žalovaný napnul v chatařské kolonii v obci Kletné drát mezi dva ocelové sloupky zabetonované mezi parcelou stěžovatele a žalovaného v souvislosti se spornou hranicí účastníků, o který stěžovatel dne 31. července 2004 kolem 18.00 hod. zakopl, přepadl přes něj a způsobil si zranění, jenž si vyžádalo lékařské ošetření. Stěžovatel poté drát, o který zakopl, sám odstranil. Dle bodového hodnocení lékařky činilo bodové hodnocení bolestného 90 bodů x 120,- Kč, tedy 10 800,- Kč. Věc byla rovněž šetřena Policií České republiky, bez konkrétního výsledku. Okresní soud podanou žalobu rozsudkem ze dne 2. září 2010 č. j. -125 zamítl z důvodu, že se stěžovateli nepodařilo prokázat porušení právní povinnosti ze strany žalovaného. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. ledna 2011 č. j. -151 rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti napadl celé důkazní řízení a tvrdil, že obecné soudy se řádně nevypořádaly se všemi důkazními návrhy a s provedenými důkazy. Podle názoru stěžovatele jej měl žalovaný upozornit, že natahuje nějaký drát, který nebyl v úrovni očí, ale při zemi, a to v hraničním území. Tím, že soudy nevzaly v potaz stěžovatelova tvrzení, měly zasáhnout do jeho zákonného práva na soudní a jinou právní ochranu, do práva na ochranu zdraví a do základního práva všech vlastníků na stejný zákonný obsah a ochranu.

Ústavní soud po přezkoumání napadených rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti [ y (dále jen " ")]. Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, dále otázka, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, nebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Ústavní soud může dále posoudit, zda napadená rozhodnutí byla náležitě a srozumitelně odůvodněna a zda zjevně nejsou výsledkem libovůle ze strany soudu.

Podstatou ústavní stížnosti je polemika stěžovatele s odůvodněním napadených rozhodnutí. Argumenty, které stěžovatel v ústavní stížnosti uplatnil, nevedou k závěru, že by k zásahu do práv, jichž se dovolával došlo. Ve věci rozhodující soudy se celou věcí podrobně zabývaly a v řízení provedly řadu důkazů. Okresní soud prováděl dokazování zejména ohledně zjištění, zda drát, který byl příčinou úrazu stěžovatele, žalovaný natáhl na pozemku stěžovatele. K objasnění této otázky byl vypracován znalecký posudek znalcem Ing. V. D. dne 15. prosince 2009 ve znění doplňku ze dne 22. února 2010 a znalec se k věci vyjádřil i v dodatku ke znaleckému posudku ze dne 9. srpna 2010. Okresní soud rovněž vycházel z předložené fotodokumentace stěžovatele a rovněž z fotodokumentace z policejního spisu. Dne 7. června 2010 provedl okresní soud ohledání na místě samém. Po zhodnocení všech provedených důkazů vzal za prokázané, že v dané lokalitě není možno dosáhnout vyšší kvality měření při souřadnicové chybě ve výši dvojnásobku základní střední souřadnicové chyby, tj. 0,52 m. Drát, o který se stěžovatel zranil, byl natažen v rozmezí této souřadnicové chyby. Krajský soud pak vycházel ze skutkového zjištění okresního soudu, rozporná tvrzení ohledně natažení předmětného drátu posuzoval s přihlédnutím k vypracovanému znaleckému posudku i ke skutečnosti, že soud měl možnost celou věc posoudit na místě samém. Provádění dalších důkazů, jak navrhoval stěžovatel, považoval odvolací soud za změněné současné situace v terénu za nadbytečné a nehospodárné. Napadená rozhodnutí jsou pak řádným, logickým a přezkoumatelným způsobem odůvodněna, přičemž argumentace stěžovatele při polemice s učiněnými právními závěry nepřekročila rámec podústavního práva. Proto postačí na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí odkázat.

Pokud stěžovatel nesouhlasí se závěry, které ve věci rozhodující soudy v řízení vyvodily, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do základních práv chráněných u a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné obecnými soudy jsou výrazem jejich nezávislého rozhodování ( a y) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 11. července 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu