Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1662/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. P., zastoupeného JUDr. Miroslavem Pavlasem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Ostravě-Přívozu, Fügnerova 12, směřující proti výrokům I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011 takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva na spravedlivý proces domáhal zrušení výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011. Stěžovatel dále navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem č. j. -70 ze dne 30. července 2009 zamítl žalobu stěžovatele, aby žalovanému Fondu pojištění vkladů (dále jen "žalovaný") byla uložena povinnost zaplatit stěžovateli částku 33.488,- Kč s 3,5% úrokem z této částky p.a. ode dne 14. června 2005 do zaplacení (výrok I.), rozhodl, že stěžovateli se odnímá osvobození od soudních poplatků, které mu bylo přiznáno usnesením vyhlášením u ústního jednání dne 15. ledna 2009 (výrok II.), uložil stěžovateli zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 18.888,70 Kč (výrok III.) a dále uložil stěžovateli zaplatit státu na soudním poplatku částku 1.340,- Kč (výrok IV.). K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze rozsudkem č. j. -166 ze dne 22. března 2011 rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o zamítnutí žaloby a ve výroku III. o nákladech řízení potvrdil a ve výroku IV. o povinnosti stěžovatele zaplatit soudní poplatek změnil tak, že stěžovateli se povinnost zaplatit soudní poplatek ze žaloby neukládá (výrok I.), zamítl návrh stěžovatele na opravu odůvodnění rozsudku (výrok II.) a uložil stěžovateli zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 25.106,- Kč.

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud připomíná, že postup v soudním řízení, včetně interpretace a aplikace právních předpisů, je záležitostí obecných soudů. Úkolem Ústavního soudu navíc není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud takové porušení neznamená zároveň porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody. Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y ČR]. Tak tomu bude zejména v případech, kdy jejich rozhodnutí jsou projevem libovůle nebo stojí v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal. Podle přesvědčení Ústavního soudu Městský soud v Praze výroky I. a III. rozsudku č. j. -166 ze dne 22. března 2011 rozhodl v souladu se zákony i principy zakotvenými v ě ČR a v d. Tato svá rozhodnutí přehledně, logicky a srozumitelně odůvodnil, přičemž se dostatečně vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Ústavní soud, nemaje potřebu cokoli dalšího dodávat, proto pouze odkazuje na odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011.

Ústavní soud uzavírá, že svým přezkumem žádný důvod ke kasaci výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011 nezjistil, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

K návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011 Ústavní soud předně konstatuje, že podle ustanovení lze odložit vykonatelnost pouze ústavní stížností napadených rozhodnutí. Stěžovatel ústavní stížností napadl výroky I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011, nikoli však jeho výrok II. Proto návrh na odklad vykonatelnosti výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011 je nutno jako nepřípustný odmítnout. Stran návrhu na odklad vykonatelnosti zbývajících výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -166 ze dne 22. března 2011 platí, že užití tohoto institutu přichází v úvahu za situace, lze-li očekávat delší čas do vydání konečného rozhodnutí. V daném případě taková situace nenastala a návrh na odklad vykonatelnosti uvedených ústavní stížností napadených výroků rozhodnutí proto sdílí osud odmítané ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2011

Michaela Židlická

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu