Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2468/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou ve věci stěžovatelů V. Z. a B. Z., právně zastoupených advokátkou JUDr. Vlastou Wege Killianovou, Francouzská 4, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2009 sp. zn. a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 18. 9. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Stěžovatelé ve svém návrhu uvádějí, že městský soud rozhodl v jejich věci způsobem, který , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neumožňuje a rovněž jim neposkytl žádnou možnost opravného prostředku. Stěžovatelé uvádějí, že proti rozsudku soudu prvního stupně podali ve lhůtě 15 dnů odvolání, které bylo sice stručné, ale obsahovalo všechny náležitosti, jak je stanoví ustanovení a 2 . Stěžovatelé chtěli podané odvolání následně ještě podrobněji odůvodnit v rámci nařízeného soudního řízení. Odvolání zdůvodnila právní zástupkyně později než zamýšlela, a to jednak z důvodu opakovaného onemocnění a jednak z důvodu značného pracovního vytížení. Stěžovatelé poukazují též na skutečnost, že soudní řízení probíhalo čtyři roky, přičemž v řízení před soudem prvního stupně došlo připuštěním celkové změny žaloby k velkému obratu. S ohledem na tuto skutečnost bylo odvolání podrobněji odůvodněno až v měsíci červnu 2009.

Z napadeného usnesení městského soudu vyplývá, že obvodní soud svým usnesením ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. vyzval žalované, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení doplnili odvolání. Měli uvést, v jakém rozsahu rozhodnutí napadají, v čem odvolatelé spatřují nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatelé domáhají. Usnesení bylo stěžovatelům doručeno dne 7. 5. 2009. Vzhledem k tomu, že na výzvu k odstranění vad stěžovatelé nereagovali, bylo podané odvolání odmítnuto.

II.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, neměl by Ústavní soud realizaci této pravomoci bránit tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán.

Z ustanovení vyplývá, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

ve svém ustanovení uvádí jako jeden z možných případů podání žaloby pro zmatečnost napadení pravomocného usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. V předmětném případě bylo odvolání stěžovatelů odmítnuto v souladu s ustanovením ve spojení s ustanovením Je tedy zřejmé, že pokud se stěžovatelé neztotožnili se závěry odvolacího soudu, mohli v dané věci využít dalšího opravného prostředku, a to žaloby pro zmatečnost.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj