Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1699/11

Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2011 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. F. M., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 18. března 2011 č. j. -16, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou elektronicky dne 3. 6. 2011 stěžovatel brojil proti postupu okresního soudu ústícím do vydání v záhlaví citovaného rozhodnutí, kdy mu okresní soud řádně a včas nedoručil do jeho datové schránky žalobu a znemožnil mu se tak k ní vyjádřit a hájit svá práva, čímž došlo k porušení jeho základního práva garantovaného d.

Dotazem v kanceláři Okresního soudu Plzeň-město bylo zjištěno, že svrchu uvedené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno do datové schránky dne 1. 4. 2011, který si jej téhož dne i vyzvednul.

Předtím, než Ústavní soud přikročí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je soudce zpravodaj povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny obsahové a formální náležitosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a zda je věcně projednatelná.

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle , počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Zmeškání této lhůty přitom podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována, neboť počala běžet dnem 2. 4. 2011 a již v době odeslání ústavní stížnosti elektronickou cestou uplynula. Pokud stěžovatel odvíjel počátek lhůty uplynutím 10denní lhůty od doručení napadeného rozsudku do datové schránky, odporuje jeho úvaha příslušným ustanovením , upravujícím problematiku doručování a podmínek tzv. fikce doručení ( a násl. ).

Ústavní stížnost byla tedy podána po zákonem stanovené lhůtě, a proto musela být mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání ( ve spojení s ).

Ústavní soud nicméně považuje za nezbytné zdůraznit, že stěžovatel si v dané věci již dříve a ve lhůtě ústavní stížnost podal, vedenou u Ústavního soudu pod

sp. zn.

. Ústavní soud ji nicméně dne 30. 5. 2011 odložil dle ust. , a to i navzdory skutečnosti, že stěžovatel Ústavnímu soudu předložil vyjádření místopředsedy Okresního soudu Plzeň-město, v němž uznal námitky stěžovatele vůči postupu okresního soudu a přiznal tak pochybení okresního soudu, kdy stěžovateli bylo znemožněno vyjádřit a bránit se podané žalobě, neboť mu nebyla doručována zákonem předepsaným způsobem. A byť Ústavní soud ve své judikatuře mnohokrát orgánům veřejné moci a především obecným soudům vytýkal přílišný formalistický postup, v případě stěžovatele se sám dopustil politováníhodného pochybení, neboť svým zcela formalistickým postupem, kdy namísto k základním právům stěžovatele šetrnějšího přístupu v podobě zaslání výzvy stěžovateli k odstranění vad, ústavní stížnost v posledních dnech zákonné lhůty odložil a stěžovateli tak prakticky znemožnil aby se u Ústavního soudu opětovně řádně a včas domáhal ochrany svých základních práv, do nichž mu bylo zcela prokazatelně postupem okresního soudu zasaženo. Vzhledem k okolnosti, že proti rozhodnutím Ústavního soudu nejsou přípustné opravné prostředky, může se stěžovatel ochrany svých základních práv domáhat pouze cestou podání si stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2011

Eliška Wagnerová, v.r.

soudce zpravodaj