Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1243/11

Ústavní soud rozhodl dne 31. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky N. T. T., zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2010 sp. zn. a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2010 č. j. -329, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, kterými byla odsouzena za přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle trestního zákona. Uvedla že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v , a d, jakož i v a 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když tato porušení spatřuje jednak v tom, že jako důkazní prostředek byla použita prohlídka jiných prostor, ta však nebyla provedena v souladu se zákonem, tj. jako výlučně neodkladný a neopakovatelný úkon, dále pak v tom, že v průběhu trestního řízení soudy zohlednily skutečnosti, které se však z obsahu trestního spisu nepodávají - jde o zdůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti prohlídky v jiných prostorách, což soudy zdůvodnily tím, že v době prohlídky byla v kontejneru další osoba, a to proti své vůli. Proto poukázala na to, že dle jejího názoru nemohou soudy jako důkazní prostředek použít prohlídku, která nebyla provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon, takto zajištěný důkaz nemá použitelnost důkazního prostředku. V souvislosti s těmito námitkami se odvolala i na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

,

a

.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších přepisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně dle § 254 odst. 1 trestního řádu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, kterým byla obžalovaná, nyní stěžovatelka, uznána vinnou spácháním přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 trestního zákona a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce 9 měsíců s podmínečným odkladem na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, a opodstatněně odvolání obžalované proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2010 č. j. -329 zamítl. V odůvodnění svého usnesení se soud II. stupně vypořádal s uplatněnými námitkami, směřujícími proti důkazu a způsobu jeho provedení prohlídkou "jiných prostor", za něž je označen kontejner č. 10 (včetně úkrytu, zbudovaného pod jeho podlahou), ve kterém se mimo zboží nacházeli v inkriminované době, kromě obžalované prodavačky, proti své vůli uzamčeni i dva kupující. Soud také poukázal na dobu provedeného úkonu (18. 5. 2010) a na nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2010 (ve věci

sp. zn.

), kterým bylo zrušeno ustanovení § 83a v odst. 1 část věty první a věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovící podmínky a oprávnění k nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků v přípravném řízení, přičemž pro úplnost je třeba dále odkázat na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 14. 12. 2010 sp. zn. , jímž jsou vykládány intertemporální účinky nálezu

sp. zn.

, tj. ode dne, v němž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů (ex nunc) s tím, že jeho důvody tedy lze uplatnit do budoucna a nikoliv pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemků bylo nařízeno v souladu s tehdy platným a účinným zněním § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu