Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 182/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Jana Parasky, soudního exekutora se sídlem Most, Budovatelů 2957/108, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Grusem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Resslova 1754/3, proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 22. července 2009 č. j. -13 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. srpna 2010 č. j. -26, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena 18. ledna 2011, se stěžovatel domáhal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho práva zaručená a d (dále jen "") a a y (dále jen "").

Z předložené ústavní stížnosti a připojených příloh Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Mostě usnesením ze dne 22. července 2009 č. j. -13 zastavil exekuci na majetek ve věci oprávněného Statutárního města Most (dále jen "oprávněný") proti povinnému Z. K. (dále jen "povinný") o 26 640,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) z důvodu, že povinný po nařízení exekuce zemřel a dědické řízení bylo zastaveno pro nemajetnost. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a oprávněnému uložil povinnost zaplatit stěžovateli náklady exekuce ve výši 4 165,- Kč (výrok III.). K odvolání oprávněného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17. srpna 2010 č. j. -26 rozhodnutí okresního soudu v napadeném III. výroku o nákladech exekuce změnil tak, že oprávněnému se povinnost k náhradě nákladů exekuce neukládá a ve výroku II. o nákladech řízení napadené usnesení potvrdil.

Stěžovatel nesprávnost rozhodnutí obecných soudů spatřoval v nesprávné interpretaci ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), konkrétně věty druhé. Stěžovatel má za to, že je v rozporu se zásadou právního státu a zákonnosti rozhodování obecných soudů, pakliže soudy rozhodly v přímém rozporu se zněním zákona a s tím, co na základě tohoto znění mohou účastníci soudního řízení včetně soudního exekutora spravedlivě a předvídatelně očekávat.

Ústavní soud po přezkoumání napadených rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (y). Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, dále otázka, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, nebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Ústavní soud může dále posoudit, zda napadená rozhodnutí byla náležitě a srozumitelně odůvodněna a zda zjevně nejsou výsledkem libovůle ze strany soudu.

Podstatou ústavní stížnosti je polemika s rozhodnutím obecných soudů o uložení povinnosti k náhradě nákladů exekutora. Okresní soud v Mostě dne 22. července 2009 zastavil exekuci na majetek z důvodu úmrtí povinného a stěžovatel se domáhá, aby byla soudem uložena povinnost oprávněnému zaplatit mu náklady exekuce.

Ústavní soud podotýká, že se s právní otázkou nastolenou v ústavní stížnosti vypořádal v nálezu

sp. zn.

(publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 53, nález č. 110, str. 375 a násl. a in http://nalus.usoud.cz), jakož i v dalších navazujících rozhodnutích (např. nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

,

,

,

a další, všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud v těchto rozhodnutích vyslovil právní názor, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality, založené novelou exekučního řádu , jakož i ústavně konformní interpretace ustanovení exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí, vydaného před účinností , posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaných nálezech tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému. Pro úplnost budiž v této souvislosti odkázáno na plenární nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2010

sp. zn.

(in http://nalus.usoud.cz), jež se dané problematiky rovněž týká.

Výše uvedené závěry v plné míře dopadají i na nyní projednávanou věc, neboť exekuce na majetek povinného byla nařízena usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 19. června 2007 č. j. -4. Krajský soud ve svém rozhodnutí tedy nepochybil a zcela správně aplikoval ustanovení § 89 exekučního řádu ve znění platném do 31. 12. 2007.

Argumenty, které stěžovatel v ústavní stížnosti uplatnil, nevedou k závěru, že by k zásahu do práv, jichž se dovolával došlo. Ve věci rozhodující soudy se celou věcí podrobně zabývaly a jejich vydaná rozhodnutí jsou pak logickým a přezkoumatelným způsobem odůvodněna, přičemž argumentace stěžovatele při polemice s učiněnými právními závěry nepřekročila rámec podústavního práva. Proto postačí na obsah odůvodnění napadených rozhodnutí odkázat.

Pokud stěžovatel nesouhlasí se závěry, které ve věci rozhodující soudy v řízení vyvodily, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do základních práv chráněnýchu a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci rozhodujícími soudy jsou výrazem jejich nezávislého rozhodování ( a y) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 30. května 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu