Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1201/11

Ústavní soud rozhodl dne 16. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Úřadu městské části Brno-střed, se sídlem Dominikánská 2, 602 00 Brno, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. března 2011 č. j. -72 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. prosince 2010 č. j. -26, a o návrhu na zrušení , o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení", takto:

I. Ústavní stížnost se odmítá.II. Návrh na zrušení , o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení", se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na samosprávu ve smyslu , , y ČR a současně k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v d. V důsledku toho se navrhovatel domáhal jejich zrušení a dále, v souvislosti s tímto svým návrhem, i zrušení , o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení".

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Čl. 105y ČR stanoví, že výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.

V rámci záležitosti stěžovatelem k posouzení Ústavnímu soudu předložené se uvedená maxima promítá na zákonné úrovni v , o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů; na základě dikce tohoto ustanovení navrhovatel vykonává působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti, přičemž Úřad Městské části Brno-střed takto rozhodoval coby správní orgán o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy.

Ve stanovisku sp. zn. (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 16, str. 372), na nějž lze pro obecnou dostupnost v podrobnostech odkázat, zformulovalo plénum Ústavního soudu závěr, dle něhož správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu.

Definičním znakem pojmu ústavní stížnosti dle písm. d)y, jakož i , o Ústavním soudu, je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Pro aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti z toho vyplývá, že takto legitimován je pouze ten subjekt (fyzická a právnická osoba), jenž disponuje způsobilostí být nositelem základních práv a svobod. Nikoliv tedy správní orgán rozhodující o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy.

Na tom nemění ničeho, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí navrhovatele vedené u Krajského soudu v Brně (sp. zn. ) i v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem (sp. zn. ) procesní způsobilostí v souladu se zákonem disponoval, resp. že mu svědčila pasivní legitimace [, , , , , ve znění pozdějších předpisů].

Vzhledem k tomu, co do věcného projednání, ani návrh na zrušení v záhlaví citovaného zákonného ustanovení nemůže obstát. Poněkud jinak vyjádřeno, je-li ústavní stížnost odmítnuta z formálních důvodů [ - e) , ve znění pozdějších předpisů], ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu návrh na zrušení zákonných ustanovení sdílí osud ústavní stížnosti (srov. obdobně již usnesení

sp. zn.

); rozhodnout o tom přísluší ovšem senátu [ , ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů, ve vztahu k posuzované problematice obdobně jako kupříkladu již v usnesení

sp. zn.

(dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz), bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [, odst. 2 písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu