Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1134/11

Ústavní soud rozhodl dne 18. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Prefa Pardubice, a. s., IČ 46504818, se sídlem U Prefy 579, Rosice nad Labem, zastoupeného JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 7, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2011 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 9. 2009 sp. zn. . Uvedl, že soudy zamítly jeho žalobu na určení neplatnosti právních úkonů Ing. J. Š. s tím, že na určovací žalobě nebyl prokázán naléhavý právní zájem. Proto se cítí dotčen v právech, zakotvených v a 38d, a 90y, Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Všeobecné deklarace lidských práv. Stěžovatel poukázal na probíhající konkurzní řízení úpadce a. s. RASTRA AG-CZ, ve kterém uplatňuje pohledávku ve výši přes 105 milionů Kč, dále na to, že podle jeho přesvědčení konkurzní správci, kteří jsou v řízení opakovaně měněni, nemají zájem napravit nezákonný stav, založený a prodlužovaný odvozeně od fiktivních právních úkonů Ing. Š. - z tohoto důvodu se neplatnosti těchto úkonů domáhal. V návrhu dále stěžovatel namítal, že v řízení před obecnými soudy nebyl zastoupen advokátem, a když byl poučen dle ustanovení o povinnosti tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na určovací žalobě, nedostalo se mu žádného poučení, v čem má tvrzení doplnit.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Praze přezkoumal na základě odvolání žalobce (nyní stěžovatele) rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -134 ze dne 2. 9. 2009 i řízení jemu předcházející podle a a opodstatněně je v napadených výrocích, jako věcně správné potvrdil. V odůvodnění rozsudku se vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi uplatněnými námitkami stěžovatele - mj. výkladem , občanského zákona, vymezujícího pojem právního úkonu a charakterizujícího jeho obsah či odkazem na řízení a věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně, a proto lze v dalším na toto odůvodnění odkázat. K námitce stěžovatele, že soud nepostupoval podle a nepoučil jej v čem má svá tvrzení doplnit, třeba poukázat na znění , z něhož jasně vyplývá podmínka pro určovací žalobu - prokázání naléhavosti právního zájmu na určení, zda právní vztah nebo právo je či není. Podle soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech a neměly tedy povinnost účastníka poučovat, jakým způsobem má naléhavost právního zájmu prokazovat a dávat mu tak návod, jak by měl či mohl při dokazování konat. Dále nutno dodat, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy ( a 90 ), proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd (y ČR). Z ústavního principu nezávislosti soudů (y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v - jestliže obecné soudy respektují kautely dané ustanovením , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" jimi učiněné hodnocení, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

,

a násl.). Toto konstatování se plně vztahuje i na posuzovanou věc, když se v ní soudy do rozporu s a ani s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu nedostaly.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. května 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu