Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1336/11

Ústavní soud rozhodl dne 19. května 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. S., zastoupeného JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, se sídlem Českobratrská 2, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2011 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k Ústavnímu soudu prostřednictvím veřejné datové sítě s platným kvalifikovaným certifikátem dne 9. 5. 2011 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva garantovaná v a d a v y (dále jen "").

Napadeným usnesením potvrdil Krajský soud v Ostravě odvoláním napadené rozhodnutí nalézacího soudu. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že okresní soud postupoval správně, pokud řízení zastavil pro zpětvzetí žaloby, jehož důvodem bylo chování žalovaného po jejím podání (ust. ) a nikoli pro nedostatek pravomoci soudu (ust. ), neboť rozhodčí doložka je neplatná. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti pléduje pro platnost rozhodčí doložky a tudíž pro závěr o nedostatku pravomoci soudu.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní stížnost dle písm. d)y tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Atribut subsidiarity ústavní stížnosti má jak dimenzi formální, tak dimenzi materiální. Na jedné straně se subsidiarita ústavní stížnosti odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti (ust. ). Na druhé straně má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (y), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

Stěžovatel jako svůj první úkon ve věci vznesl námitku dle ust. , o které však ze strany obecných soudů nebylo řádně rozhodnuto (pozdě uplatněnou nebo nedůvodnou námitku soud zamítá usnesením, proti němuž je přípustné odvolání, srov. Bureš, J., Drápal, L. Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. Díl. 7. vydání. Praha 2006, s. 478), když ty pouze v odůvodnění svého rozhodnutí dospěly k závěru o neplatnosti rozhodčí doložky. Podstatou stěžovatelových námitek je tvrzení o nedostatku pravomoci obecných soudů k projednání věci, když dle jeho názoru byla mezi stranami sjednána platná rozhodčí doložka (nicméně srov. aktuální rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , doposud nepublikováno, blíže viz rubrika "tiskové zprávy" na www.nsoud.cz). Aniž by se Ústavní soud vyjadřoval k judikatornímu vývoji stran platnosti rozhodčích doložek, musí považovat stěžovatelovu ústavní stížnost za nepřípustnou. Tvrdí-li stěžovatel nedostatek pravomoci obecných soudů, dává mu český právní řád k dispozici procesní nástroj k ochraně jeho práv, jímž je žaloba pro zmatečnost (viz usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 1. 2010) dle ust. [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2000 sp. zn. : "Vada ve smyslu ustanovení (pozn. nyní ust. ve znění účinném od 01.01.2001) může spočívat i v tom, že soud o věci jednal a rozhodl, ačkoliv žalovaný při svém prvním úkonu ve věci ( ) uplatnil námitku, že podle smlouvy účastníků věc měla být projednána v řízení před rozhodci. Jestliže však žalovaný tuto námitku uplatnil později, zůstává pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci zachována."], a který je nutno čerpat za účelem obrany jeho práv předtím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud. Dospěl-li krajský soud k závěru o přípustnosti odvolání (srov. ust. ), je nepochybně rovněž nutno dospět k závěru o přípustnosti žaloby pro zmatečnost (srov. ust. ).

S ohledem na tyto závěry posoudil Ústavní soud podaný návrh jako nepřípustný, který soudce zpravodaj, usnesením mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítl podle ve spojení s ust. .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. května 2011

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj