Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 924/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky M. S., zastoupené JUDr. Michalem Lincem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Staroměstské nám. 17, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -127 ze dne 15. prosince 2010, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -110 ze dne 9. října 2009 a proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -84 ze dne 13. května 2009 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka s odkazem na porušení a d (dále jen " ") a , a y (dále jen " "), domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze usnesením č. j. -84 ze dne 13. května 2009 zamítl další návrh stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků. Odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Praze usnesením č. j. -110 ze dne 9. října 2009 odmítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud usnesením č. j. -127 ze dne 15. prosince 2010 odmítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti a naplnění podmínek jejího věcného projednání stanovené , a to včetně podmínky podle ust. , jímž je vyžadováno, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Dle ust. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Jelikož usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. -110 ze dne 9. října 2009 bylo odvolání stěžovatelky odmítnuto, měla proti tomuto rozhodnutí stěžovatelka k dispozici mimořádný opravný prostředek, kterým je žaloba pro zmatečnost. Před podáním ústavní stížnosti tak byla stěžovatelka povinna vyčerpat i tento procesní prostředek, který jí zákon k ochraně jejího práva poskytoval. To však, jak vyplývá ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , neučinila. Proto je v části směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -110 ze dne 9. října 2009 a proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -84 ze dne 13. května 2009 ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud následně přezkoumal usnesení Nejvyššího soudu č. j. -127 ze dne 15. prosince 2010 a aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat jeho odůvodnění a argumentaci stěžovatelky obsaženou v ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že v tomto zbývajícím rozsahu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y].

V posuzovaném případě Ústavní soud rozhodně žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal. Podle náhledu Ústavního soudu Nejvyšší soud usnesením č. j. -127 ze dne 15. prosince 2010 rozhodl v souladu se zákony i principy zakotvenými v ě a v ě. Toto své rozhodnutí a závěr o nepřípustnosti dovolání přehledně, logicky a srozumitelně odůvodnil, přičemž Ústavní soud mu nemá co vytknout.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení a podle ustanovení ústavní stížnost z části jako nepřípustnou a z části jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. května 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu