Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1030/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti navrhovatelky České spořitelny, a. s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, zastoupené JUDr. Jiřím Jestřábem, advokátem, se sídlem Hlinky 142a, 603 00 Brno, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. ledna 2011, č. j. -1897, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Navrhovatelka se podáním domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena zásada právní jistoty a bylo zasaženo do práva na právní pomoc v řízení před soudy ve smyslu a 37 odst. 2d (dále jen ""), jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. ledna 2011, č. j. -1897, bylo v rámci konkursního řízení na majetek úpadce ELMA-THERM, spol. s. r. o., změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že účast věřitele J. K. ohledně přihlášky pohledávky se v konkursním řízení neukončuje. Odvolací soud soudu prvního stupně vytknul, že nesprávně aplikoval , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), jehož použití vylučuje zákonná úprava účastenství stanovená v zákoně o konkursu a vyrovnání jako speciálním právním předpisu.

3. Navrhovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím odvolací soud v podstatě podporuje šikanózní výkon práva a umožňuje, aby v řízení vznikaly v důsledku jednání věřitelů nepřiměřené průtahy.

4. Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

5. Ustanovení ve spojení s stanovuje, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. vymezuje tedy okruh osob oprávněných k podání ústavní stížnosti tak, že ústavní stížnost může podat pouze osoba, jež byla účastníkem řízení. Z uplatnění ústavní stížnosti jsou tak vyloučeny všechny jiné subjekty.

6. V dané věci podala ústavní stížnost Česká spořitelna, a. s., jakožto věřitel zúčastněný na konkursním řízení (předseda věřitelského výboru) ve věci úpadce ELMA-THERM, spol. s r. o. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím však nebylo rozhodováno o právech a povinnostech navrhovatelky a tohoto dílčího řízení v rámci konkursu se ani vůbec neúčastnila. Ze skutečnosti, že napadeným rozhodnutím může v budoucnu dojít v důsledku chování osoby, o níž bylo v nyní projednávané věci rozhodováno, k průtahům v konkursním řízení, nelze dovodit, že by navrhovatelka byla dotčena na svých základních právech. Ústavní soud proto vyhodnotil podání navrhovatelky jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

7. Kromě výše uvedeného Ústavní soud považuje ústavní stížnost za nepřípustnou i ve smyslu . Ústavní stížnost podle písm. d)y představuje pouze subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva, nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem. Jinými slovy, musí nastat taková situace, kdy se navrhovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv či svobod jiným zákonným způsobem. Zpravidla lze podat ústavní stížnost až po skončení věci samé. Dílčí procesní postupy jsou napadnutelné ústavní stížností v zásadě jen tehdy, pokud nepřípustně a nezhojitelně (v dalším řízení) zasahují do základního práva stěžovatele (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

dostupné na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz). O takový případ se však nejedná.

8. Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh podaný navrhovatelkou odmítl podle jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou a současně i podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. dubna 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj