Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 785/11

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelů I. Ch., zastoupené JUDr. J. Ch., advokátem, a JUDr. J.Ch., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 22. června 2010 a dalším blíže nespecifikovaným rozhodnutím takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 22. června 2010, jakož i "všech předcházejících rozhodnutí navazujících".

Před tím, než Ústavní soud přikročí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny materiální a formální podmínky jejího projednání, zejména zda byla dodržena lhůta k jejímu podání.

Podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Ust. upravuje zvláštní způsob zachování šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti a míří především na tzv. nenárokové dovolání podle ust. , které je přípustné, jen pokud Nejvyšší soud dospěje k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Beneficium zachování lhůty k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu však platí jen v případě, že Nejvyšší soud podané dovolání odmítl pro nepřípustnost z důvodů závisejících na jeho uvážení. Pokud je odmítl z jiných důvodů, např. pro opožděnost, pro vady nebo pro jeho zákonnou nepřípustnost, nebo pokud bylo dovolací řízeno zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, je třeba mít za to, že lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu začala plynout od jeho doručení stěžovateli.

Ústavní soud dotazem na Městský soud v Brně zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 22. června 2010 byl stěžovatelům doručen dne 6. srpna 2010. Stěžovatelé proti tomuto rozsudku podali dovolání. Dovolací řízení však bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, když nebylo vyhověno žádosti stěžovatelů o osvobození od soudních poplatků a stěžovatelé na výzvu soudu soudní poplatek za dovolání neuhradili.

Za tohoto procesního stavu věci je třeba šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 22. června 2010 počítat ode dne doručení tohoto rozsudku, tedy ode dne 6. srpna 2010 (proti citovanému rozsudku bylo možno podat pouze tzv. nenárokové dovolání, tudíž stěžovatelé tento procesní prostředek ochrany svých práv vyčerpat před podáním ústavní stížnosti nemuseli, a proto se i přes nevyčerpání tohoto prostředku nejedná o nepřípustný návrh). Byla-li však ústavní stížnost podána až dne 15. března 2011, stalo se tak zjevně po uvedené lhůtě, tedy opožděně.

S ohledem na výše uvedené okolnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než postupovat podle ust. a na jeho základě soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítnout.

Vzhledem k právě uvedenému závěru Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k odstranění vad jejich podání, spočívajících v tom, že v plné moci advokáta k zastupování stěžovatelky I. Ch. nebylo výslovně uvedeno, že je určena k zastupování před Ústavním soudem, v tom, že stěžovatel nebyl právně zastoupen advokátem a konečně v částečné neurčitosti stran určení, kterých rozhodnutí se ústavní stížnost týká. Odstranění těchto vad by na rozhodnutí Ústavního soudu nemohlo ničeho změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2011

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka