Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3021/10

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky TRANSKOREKTA, společnost s ručením omezeným, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno, IČ: 61944017, zastoupené JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem se sídlem Dobrovského 10, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Brně č. j. -4 ze dne 7. 1. 2009 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -60 ze dne 11. 3. 2010, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 10. 2010, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, domnívaje se, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu, konkrétně právo na zákonného soudce, garantované v d (dále jen "").

Napadeným usnesením Městského soudu v Brně č. j. -4 ze dne 7. 1. 2009 byla nařízena exekuce na majetek stěžovatelky jako povinné podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. ze dne 11. 4. 2007, ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 17. 1. 2008, k uspokojení pohledávky oprávněného B. F. ve výši 5.852.283,66 Kč. Provedením exekuce byl pověřen JUDr. Vlastimil Porostlý, soudní exekutor Exekutorského úřadu Ostrava. K odvolání stěžovatelky toto rozhodnutí posléze potvrdil Krajský soud v Brně rovněž napadeným usnesením č. j. -60 ze dne 11. 3. 2010.

Porušení shora citovaných práv stěžovatelka spatřuje ve skutečnosti, že rozhodnutí o nařízení exekuce, tedy usnesení Městského soudu v Brně, vydala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a to soudní tajemnice. Ustanovení , o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje taxativní výčet úkonů, které jsou soudní tajemníci oprávněni vykonávat na základě pověření předsedy soudu, přičemž vydávání usnesení o nařízení exekuce mezi ně nepatří. Tato skutečnost je podle názoru stěžovatelky důvodem pro zrušení obou napadených rozhodnutí a svou argumentaci podporuje citacemi judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vztahující se k porušení práva na zákonného soudce.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Podle lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatelka v nyní projednávané ústavní stížnosti jako poslední v řadě napadá usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -60 ze dne 11. 3. 2010, tedy rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud si v této souvislosti vyžádal od Městského soudu v Brně příslušný spisový materiál, z něhož vyplynulo, že stěžovatelce bylo uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Brně doručeno již dne 7. 5. 2010, jejímu právnímu zástupci pak dne 20. 8. 2010. Následujícím dnem od tohoto doručení počala stěžovatelce běžet 60ti denní lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 19. 10. 2010. Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 20. 10. 2010, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle výše citovaného , a tudíž opožděně.

Za dané situace Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh stěžovatelky, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2011

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj