Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 198/11

Ústavní soud rozhodl dne 23. března 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky Z. Č., zastoupené JUDr. Vladimírem Henclem, advokátem se sídlem v Náchodě, Masarykovo nám. 19, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 11. 2010 č. j. -414 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 10. 2008 č. j. -387, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v a d. Uvedla, že podala žalobu na vyklizení části pozemku, která dle jejího přesvědčení náleží do jejího vlastnictví, přesto soud I. stupně žalobu proti uživatelům pozemku zamítl a jeho rozhodnutí potvrdil i odvolací soud. Proti rozsudku soudu II. stupně proto podala dovolání, které bylo dne 4. 11. 2010 odmítnuto s poukazem na občanského. soudního řádu a na zjištění, že předpoklady přípustnosti dovolání nebyly shledány. Dále poukázala na obecnými soudy provedené důkazy a z nich učiněné závěry, s nimiž nemůže souhlasit, na chování žalovaných v souvislosti s užíváním části pozemku náležejícího do jejího vlastnictví, jakož i na hodnocení výkonu jejího vlastnického práva, označeného za konaní v rozporu s dobrými mravy. Odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem pak považuje za odnětí práva na mimořádný opravný prostředek jednak tím, že soud neshledal přípustnost dovolání podle , jednak také tím, že neshledal důvody pro použití ustanovení .

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního a jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s ohledem na obsah dovolání podaného proti rozsudku soudu II. stupně, na znění , c) a a odst. 3 opodstatněně dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam a důvodně dovolání odmítl. Na přiléhavé odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu lze v dalším odkázat. Zásah do práv stěžovatelky nebyl také shledán v řízení a v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který přezkoumal na základě odvolání žalobkyně, nyní stěžovatelky, postup soudu I. stupně a správnost jeho rozsudku, jímž byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalovaným vyklidit označenou část pozemku, užívanou jimi v dobré víře tak, že jej v souladu s občanského zákona vydrželi. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud důvodně ztotožnil se skutkovými zjištěními Okresního soudu v Náchodě a s jeho právním posouzením věci, rozsudek ze dne 3. 4. 2008 č. j. -357 jako věcný správný potvrdil. Také odůvodnění tohoto rozhodnutí odvolacího soudu je vyčerpávající a lze na ně odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu