Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 601/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké v právní věci JUDr. V. K., o návrhu na zrušení jednotlivých ustanovení některých právních předpisů, o návrhu na vyslovení neslučitelnosti , 3, 4 a 5, a 3 a a 2 y ČR s její Preambulí a y, a o návrhu na zrušení nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 2. 2011 se navrhovatel domáhal, aby Ústavní soud zrušil některé části zákonů, a to konkrétně ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), ustanovení , d) a , o zaměstnanosti (ve znění pozdějších předpisů), ustanovení , první věty, , poslední věty, a , (ve znění pozdějších předpisů), ustanovení , , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (ve znění pozdějších předpisů), části ustanovení , o státním zastupitelství (ve znění pozdějších předpisů), části ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (ve znění pozdějších předpisů), a konečně zrušení ustanovení v části odst. 1, odst. 2, části odst. 3, odst. 4, předposlední věty, a odst. 6 , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně (ve znění pozdějších předpisů). Dále se po Ústavním soudu domáhal, aby vyslovil svůj názor o neslučitelnosti , 3, 4 a 5, a 3 a a 2 y ČR s její Preambulí a y, a navrhoval zrušení nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady věcného projednání návrhu podle , a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Ústavní soud se při své činnosti musí řídit právními předpisy, které vymezují jeho postavení a pravomoci, zejména u ČR a . Ústavní soud nemůže tyto zákonné kompetence překračovat už vzhledem k y ČR, podle nějž lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Rušit zákony nebo jejich jednotlivá ustanovení je Ústavní soud oprávněn toliko v mezích zmocnění vyplývajícího z písm. a) y ČR, tedy je-li takový zákon nebo jeho část v rozporu s ústavním pořádkem.

Podle ve spojení s může být návrh na zrušení zákona jednotlivou osobou podán toliko spolu s ústavní stížností, nastala-li uplatněním napadeného zákona skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a je-li podle tvrzení stěžovatele napadený zákon v rozporu s ústavním zákonem.

Ústavní stížnost je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat tehdy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (viz písm. d) y ČR, ). Z návrhu na zahájení řízení musí být mimo jiné patrno, co návrh sleduje a čeho se navrhovatel domáhá (viz ).

Ústavní soud po přezkoumání projednávaného návrhu nedospěl k závěru, že by se navrhovatel domáhal zrušení shora uvedených jednotlivých ustanovení právních předpisů v souvislosti s ochranou svých základních práv prostřednictvím ústavní stížnosti proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí, opatření či zásahu orgánu veřejné moci, k němuž by došlo na základě uvedených právních předpisů. Samotné přesvědčení stěžovatele, i když svým způsobem argumentačně propracované, bohužel v žádném možném výkladu nelze považovat za návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle , a na základě takového podání tedy nemůže dojít ani k zahájení řízení o zrušení zákona ve smyslu a .

Ústavní soud proto kvalifikoval návrh na zrušení shora uvedených ustanovení právních předpisů jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a nezbylo mu než jej odmítnout dle ustanovení , odst. 2 písm. b) .

Jak už Ústavní soud výše konstatoval, rozsah jeho kompetencí je striktně stanoven v y ČR a dále rozveden . Z žádného ustanovení a z ústavního pořádku ČR nelze dovodit, že by Ústavní soud byl povolán k tzv. akademickým výrokům, kterými by rozhodoval o nedostatečnosti právní úpravy ve smyslu požadovaném navrhovatelem. Vyslovení názoru o neslučitelnosti , 3, 4 a 5, a 3 a a 2 y ČR s její Preambulí a y, bez jakékoli další právní funkce, je podle názoru Ústavního soudu konstatováním, ke kterému není Ústavní soud příslušný, a proto v této části musel být návrh odmítnut podle ustanovení .

Ke stejnému závěru Ústavní soud dospěl i ohledně návrhu na zrušení nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

. Řízení před Ústavním soudem vychází z koncepce koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví, jež probíhá - logicky, jakož i podle své institucionální struktury - v režimu jednoinstančním; proti vlastnímu rozhodnutí Ústavního soudu tak již zásadně (srov. ustanovení a ustanovení , á contr. a násl. ) není přípustný opravný prostředek. Ústavní soud je vázán ústavněprávními limity danými y ČR a y, tedy může vykonávat státní moc pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Pokud přesto navrhovatel rozhodnutí Ústavního soudu napadl, Ústavní soud musí konstatovat, že ve smyslu k projednání takového návrhu není oprávněn.

Na základě uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než posuzovaný návrh odmítnout z části podle písmena b) z důvodů uvedených v , jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, a z části podle , jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Vzhledem k uvedenému se jevilo nadbytečným vyzývat navrhovatele k odstranění vad podání (stěžovatel nebyl řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení ), neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března 2011

Jiří Nykodým, v. r.

předseda senátu