Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3592/10

Ústavní soud rozhodl dne 14. března 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Š., zastoupeného Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem, AK se sídlem Velké náměstí 148, 500 03 Hradec Králové, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2008 č. j. -333 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí s tím, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva, jež jsou zakotvena v ustanoveních a d.

Porušení těchto základních práv spatřoval stěžovatel v tom, že byly odmítnuty jeho námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ačkoliv z jím předložených důkazů jasně vyplývalo, že se žalobce zaplacení směnky domáhal neoprávněně. V důsledku vadného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pak byla na majetek stěžovatele a jeho manželky nařízena exekuce, již je nutno považovat za neoprávněný zásah do jejich majetkových práv.

Stěžovatel brojil zejména proti tomu, že jak soud prvního stupně, tak soud odvolací (v napadeném rozhodnutí) vzaly za prokázané, že stěžovatel směnku podepsal jako aval, ačkoliv ze znaleckých posudků vyplývá, že tato možnost není jistá. Za nepřípustný postup označil stěžovatel i doplnění dalších údajů (rodné číslo) ke "svému" podpisu na směnce. Zároveň bylo dle stěžovatele prokázáno, že žalobce nakládal se směnkou způsobem, který odporuje směnečnému vyplňovacímu prohlášení i zákonu. Přes tyto skutečnosti však stěžovatelovým námitkám nebylo vyhověno, pročež se s nimi nyní obrací na Ústavní soud.

II.

Skutkový děj netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť je stěžovateli i účastníku řízení znám.

III.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud je, jak již mnohokrát konstatoval, soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. y) a nepředstavuje jakousi další instanci v rámci systému obecného soudnictví. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy zpravidla nemá za následek porušení základních práv a svobod; to může nastat až v případě (srov. např. nález

sp. zn.

, Sb. n. u., sv. 15, č. 98), že dojde k porušení některé z těchto norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Napadená rozhodnutí však dle názoru Ústavního soudu za protiústavní ve shora naznačeném smyslu považovat nelze.

Stěžovatelovy námitky se týkají výlučně hodnocení důkazů obecným soudem a zjišťování skutkového stavu; takové námitky - jak již shora uvedeno - však zásadně ústavněprávní relevanci nemají. Ústavní soud ověřil, že se Vrchní soud v Praze s výtkami stěžovatelovými týkajícími se podpisu na směnce i údajného protiprávního nakládání se směnkou přesvědčivě vypořádal a při hodnocení skutkového stavu ani při intepretaci práva nevybočil z mantinelů stanovených mu ústavním pořádkem.

Pokud jde o stěžovatelovu hlavní výhradu týkající se pravosti podpisu na směnce, dodává Ústavní soud, že právní názor, podle něhož v této věci důkazní břemeno nesl stěžovatel, pokládá za ústavně konformní a souladný s ustálenou judikaturou obecných soudů. V dalším může Ústavní soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí - maje je za ústavně konformní - odkázat.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu