Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 551/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Pavlem Prázným, advokátem se sídlem Krakovská 22, Praha 1, proti rozhodnutí Ministerstva financí České republiky ze dne 22. 12. 2010, č. j. 052/97174/2010-905, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení a , 2 základních práv a svobod (dále jen " ") - zrušil v záhlaví označené rozhodnutí správního orgánu.

Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že napadeným rozhodnutím zamítlo Ministerstvo financí žádost stěžovatelky o prominutí spotřební daně z lihu ve výši 313 333 Kč, podanou podle , zákon o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že v průběhu daňového řízení ohledně sporné daňové povinnosti (spotřební daně z lihu) bylo daňovými orgány - z podrobně rozvedených důvodů - postupováno v rozporu s právními předpisy; tvrdí proto, že podmínka pro prominutí daně byla splněna, neboť zde "šlo o nesrovnalosti v uplatňování daňových zákonů", jak je má na mysli rozhodné ustanovení .

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [ písm. d) y]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení a násl. .

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti, se může žalobou ve správním soudnictví domáhat zrušení takového rozhodnutí, event. vyslovení jeho nicotnosti ( ). Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i ten účastník řízení před správním orgánem, jemuž se nedostalo rozhodnutí dle , avšak tvrdí, že byl postupem správního orgánu krácen na právech, jež mu příslušejí takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ( ).

Ochrana veřejných subjektivních práv se uskutečňuje za podmínek stanovených zákony; platí však, že některým veřejným subjektivním právům soudní ochrana poskytnuta není; jak formou kompetenčních výluk ( ), tak i zvláštní zákony identifikují "některé úkony správního orgánu", jež jsou z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeny.

Pod úkony správního orgánu, vyloučené ze soudního přezkumu, však rozhodnutí o prominutí daně vydané dle podřadit nelze, a samy soudy, rozhodující ve správním soudnictví, potažmo Nejvyšší správní soud, jehož judikatura se rozhodným způsobem podílí na sjednocování rozhodování správních soudů, soudní přezkum reálně připustily (srov. sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , jakož i celá řada dalších, dostupných na www.nssoud.cz).

Proto i zde platí, že byla-li stěžovatelce otevřena možnost užití procesního prostředku k ochraně jejích práva, a to žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle , je ústavní stížnost podána za situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jeho práva poskytuje; tomu odpovídají i důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení .

O výjimečné okolnosti, za kterých podle není nezbytné vyčerpat všechny procesní prostředky, zde přitom nejde.

Z výše vyložených důvodů nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. března 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj