Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 697/11

Ústavní soud rozhodl dne 17. března 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci stěžovatele Mgr. P. P., advokáta, zastoupeného Mgr. Josefem Bartončíkem, advokátem se sídlem Koliště 55, Brno, o ústavní stížnosti proti výroku III. usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -152 ze dne 16. 12. 2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 7. 3. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení výroku III. usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") č. j. -152 ze dne 16. 12. 2010, jímž mu byla, jakožto ustanovenému advokátovi, přiznána odměna za zastupování navrhovatele v řízení před krajským soudem ve výši 2.400,- Kč.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen ""), právo na legitimní očekávání ochrany majetku ve smyslu Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci ve smyslu y. Neoprávněný zásah do svých ústavně zaručených práv spatřoval stěžovatel v tom, že mu měla být přiznána odměna za dva úkony právní služby a nikoliv pouze za jediný, jak to učinil krajský soud. Krajský soud nadto nepřiznal stěžovateli náhradu za daň z přidané hodnoty, jejímž je stěžovatel plátcem. Stěžovatel krajskému soudu vytýkal, že si před vydáním svého rozhodnutí neověřil, jaké úkony stěžovatel ve věci konal, a dále že o jeho odměně nerozhodl samostatným usnesením, což dle názoru stěžovatele mohl učinit i poté, co bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ze všech těchto důvodů stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl, jak uvedeno výše.

II.

Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené , bylo tedy možno přistoupit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud již v minulosti mnohokrát judikoval, že způsobilost porušit základní práva a svobody je třeba posuzovat rovněž materiálně v kontextu aktuálních sociálních a ekonomických poměrů ve společnosti (srov. např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Z toho je pak dále odvozen závěr, že v případech týkajících se tzv. bagatelních věcí, tj. věcí, u nichž peněžité plnění nepřevyšuje určitou částku ( , , ve znění pozdějších předpisů), je ústavní stížnost v podstatě vyloučena, s výjimkou zcela extrémních vybočení, znamenajících podstatný zásah do základního práva stěžovatele (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

,

a další, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz).

V nyní projednávané věci se stěžovatel prostřednictvím své ústavní stížnosti domáhal přiznání odměny za jeden úkon právní služby, přičemž částka, o níž měl být nesprávným postupem krajského soudu připraven, měla činit 3.360,- Kč včetně DPH (2.400,- Kč a 20% z částky 4.800,- Kč), tzn. jednalo se z hledisek výše vymezených o částku bagatelní. V těchto případech lze k ústavněprávnímu přezkumu přikročit jen v případech zcela evidentní svévole orgánů veřejné moci vůči stěžovateli, tzn. například tehdy, pokud by krajský soud stěžovateli nepřiznal právo na odměnu za zastupování vůbec. Byl-li ovšem sporný toliko rozsah přiznané odměny a nepřesáhla-li sporná částka hranici bagatelnosti, má Ústavní soud za to, že i kdyby byly výtky stěžovatele vůči postupu krajského soudu opodstatněné, nejednalo by se o zásah, který by dosahoval intenzity nezbytné pro konstatování porušení ústavně zaručených práv. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle .

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu