Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 254/11

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelů 1) Ing. J. B. a 2) R. B., zastoupených Mgr. Martinou Dobešovou, advokátkou se sídlem Křenová 71, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 27. října 2010 č. j. -292, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelé napadli v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, jímž byl k jejich odvolání (I.) potvrzen výrok III. rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 7. června 2010 č. j. -266 o nákladech řízení, (II.) změněn výrok IV. a V. citovaného rozsudku o nákladech řízení (o povinnosti nahradit náklady řízení státu), a dále (III.) rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení.

Stěžovatelé tvrdili, že odvolací soud zasáhl do jejich ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces. Mělo se tak stát tím, že dle jejich přesvědčení v rozporu s judikaturou Ústavního soudu podložil rozhodnutí o nákladech řízení "mechanickým posuzováním výsledků sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci" (nálezy

sp. zn.

,

). V kontextu uvedeného stěžovatelé v návrhu zrekapitulovali věcnou genezi předmětného řízení a následně se domáhali, aby Ústavní soud v záhlaví označené rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem (ke svévoli) nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a další).

Výrok o náhradě nákladů řízení, proti němuž svou kritikou stěžovatelé brojí, je ve vztahu k rozhodnutí o věci samé z povahy věci výrokem akcesorickým. Nutno zdůraznit, že je odůvodněn způsobem, jež se pohybuje v rámci argumentačního pole ustanovením , 3 vymezeným. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci řádně (transparentně) vyložil, proč podřazení pod dikci v daném případě nepřichází v úvahu. S ohledem na povahu předmětu řízení i výsledek sporu konstatoval jednak, že výše plnění nezávisela toliko na znaleckém posudku nebo úvaze soudu, ale vycházela z regulované ceny za nájem pozemku dle příslušného předpisu, jednak že stěžovatelé nebyli zcela úspěšní ani v základu nároku, když za část žalovaného období (co do částky 64.920,- Kč) byla žaloba (rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 2. dubna 2008 č. j. -65) zcela zamítnuta.

Odůvodnění napadeného rozhodnutí lze takto považovat za ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (, y ČR) a v podrobnostech na ně odkázat.

Poukazy na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

a

nejsou případné potud, že podstata jejich rozhodovacích důvodů míjí argumentační linii, na níž odůvodnění o nákladech řízení v záležitosti stěžovatelů je vystavěno; (co do posuzované situace) v prvním z nich byl dán plný úspěch v právním základu sporu a ve druhém se jednalo po meritorní stránce o plný úspěch ve věci.

Pakliže stěžovatelům se zásah do jejich ústavně zaručených základních práv prokázat nepodařilo, bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu