Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3626/10

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele P. Š., zastoupeného Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Plzni, Malická 11, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. ze dne 22. října 2008 a proti usnesení Okresního soudu Plzeň - sever č. j. -114 ze dne 25. července 2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel s odkazem na zásah do jeho práva na spravedlivý proces zaručeného , a d (dále jen "") domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud Plzeň - sever usnesením č. j. -54 ze dne 7. února 2007 (dále jen "první rozhodnutí soudu prvního stupně") zamítl návrh stěžovatele, aby byl zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň - sever č. j. -45 ze dne 23. srpna 2005 (dále též jen "předmětný rozsudek") a aby bylo zastaveno řízení (dále též jen "žaloba pro zmatečnost") a uložil stěžovateli zaplatit žalovaným Ing. J. V., J. V. a Ing. Z. K. (dále jen "žalovaní") náklady řízení ve výši 12.138,- Kč, a to z důvodu, že žaloba pro zmatečnost byla podána opožděně. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Plzni první rozhodnutí soudu prvního stupně usnesením č. j. -87 ze dne 30. května 2007 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následně Okresní soud Plzeň - sever usnesením č. j. -114 ze dne 25. července (dále jen "druhé rozhodnutí soudu prvního stupně") návrh stěžovatele, aby byl zrušen předmětný rozsudek a aby bylo zastaveno řízení opět zamítl a uložil stěžovateli zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 12.138,- Kč, a to z důvodu, že nebyl shledán stěžovatelem tvrzený důvod zmatečnosti stanovený v ust. . K odvolání stěžovatele Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. ze dne 22. října 2008 druhé rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a uložil stěžovateli zaplatit žalovaným náklady odvolacího řízení ve výši 11.781,- Kč. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením č. j. -173 ze dne 6. října 2010 odmítl a uložil stěžovateli zaplatit žalovaným náklady dovolacího řízení ve výši 3.480,- Kč.

Stěžovatel porušení svého práva na spravedlivý proces spatřuje v tom, že s ohledem na postup Okresního soudu Plzeň - sever, Krajského soudu v Plzni a Nejvyššího soudu nemohl uplatnit své právo spočívající v podání řádného opravného prostředku do nepravomocného rozhodnutí soudu, když mu byl pochybením soudu doručen již pravomocný rozsudek, včetně vyznačené doložky právní moci. K tomu došlo proto, že stěžovateli byl tento rozsudek doručován na adresu, na které se nezdržoval, a proto mu nemohl být (dne 9. září 2005) tzv. fikcí doručení řádně doručen. Tuto procesní vadu soud uznal a dodatečně upravil datum na doložce právní moci ze dne 24. září 2005 na den 30. září 2006 (tedy dle řádného doručení předmětného rozsudku stěžovateli dne 13. září 2006), avšak ačkoli byla doložka právní moci opravena, byla opravena zpětně, tedy opět bez možnosti stěžovatele podat řádný opravný prostředek. Dodatečnou opravou byla pouze splněna podmínka pro lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spisy Okresního soudu Plzeň - sever sp. zn. a sp. zn. a spis Okresního soudu Plzeň - město sp. zn. .

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [, písm. d)y ČR].

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal. Podle přesvědčení Ústavního soudu obecné soudy svými v záhlaví citovanými rozhodnutími rozhodly v souladu se zákony i principy zakotvenými vě. Svá rozhodnutí přehledně, logicky, srozumitelně a podrobně odůvodnily, přičemž se dostatečně vypořádaly se všemi rozhodujícími skutečnostmi a stěžovatelem uplatněnými tvrzeními a námitkami. Z tohoto důvodu Ústavní soud předně odkazuje na odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí, jimž nemá co vytknout.

Ústavní soud dále podotýká, že stěžovatel podal žalobu pro zmatečnost z důvodu stanoveného v ust. , tedy z důvodu existence překážky litispendence. Ta však obecnými soudy shledána nebyla a žaloba byla zamítnuta. Je pravdou, že v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost bylo zkoumáno doručení předmětného rozsudku stěžovateli, a to z důvodu nutnosti posouzení včasnosti jejího podání. Jelikož bylo v tomto ohledu shledáno stěžovatelem uváděné pochybení Okresního soudu Plzeň - sever stran doručení předmětného rozsudku stěžovateli, byla žaloba pro zmatečnost po vydání zrušujícího usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -87 ze dne 30. května 2007 shledána Okresním soudem Plzeň - sever podanou včas a byla upravena též doložka právní moci na předmětném rozsudku.

To, že na předmětném rozsudku v okamžiku jeho řádného doručení stěžovateli dne 13. září 2006 již byla vyznačena právní moc, však stěžovateli nebránilo proti němu podat odvolání (zvláště pokud stěžovatel byl přesvědčen o nesprávnosti vyznačení doložky právní moci). Vyznačení doložky právní moci nemá na faktickou právní moc rozhodnutí vliv. Pokud by pak takto podané odvolání stěžovatele bylo odmítnuto z důvodu, že směřuje proti pravomocnému rozhodnutí, resp. jako opožděně podané, mohl by se stěžovatel bránit podáním žaloby pro zmatečnost z důvodu stanoveného v ust. . Stěžovatel však odvolání proti předmětnému rozsudku do dne 28. září 2006 nepodal a tím se sám o možnost jeho včasného podání připravil. Stěžovatel tedy měl namísto žaloby pro zmatečnost [z důvodu stanoveného v ust. ], resp. vedle této žaloby pro zmatečnost, podat odvolání. Ostatně tak jako stěžovateli nezabránilo v podání žaloby pro zmatečnost teoretické uplynutí lhůty k jejímu podání počítané od nikoli řádného doručení předmětného rozsudku dne 9. září 2005 (žalobu pro zmatečnost stěžovatel přes to podal), stejně mohl stěžovatel podat i odvolání. To však bohužel ke své škodě neučinil.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci nastal tento případ, a proto Ústavnímu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění vady jeho podání spočívající v tom, že v plné moci advokáta není v souladu s ust. výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem, neboť odstranění této vady by na rozhodnutí Ústavního soudu nemohlo ničeho změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu