Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 517/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. T., zastoupeného JUDr. Pavlem Kavinkem, advokátem se sídlem Praha 1, Královodvorská 16, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 11. 2005, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti navrhl zrušení shora uvedeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, kterým mělo dojít k porušení jeho základního práva na spravedlivý proces a na soudní ochranu, konkrétně článků 36 odst. 1, 37 odst. 3 a 38 odst. 2 d.

Napadeným rozsudkem mu bylo uloženo zaplatit částku odpovídající přirážce k jízdnému za porušení přepravní smlouvy, náklady právního zastoupení oprávněného a nalézacího řízení. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který byl následně zrušen, neboť se mu nepodařilo doručit do vlastních rukou. Proto mu byla usnesením ustanovena opatrovnice s odůvodněním, že se nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště a nepřebírá poštu. Soud přitom neprováděl žádná šetření, omezil se pouze na dotaz na evidenci obyvatel a vězňů. Ustanovená opatrovnice jej řádně nezastupovala, nečinila žádné úkony, nijak nehájila jeho zájmy. Její činnost se omezovala pouze na přebírání pošty. Postup soudu nebyl v souladu se zásadou vyhledávací, neboť ustanovení opatrovníka je možné jen v souladu s ustanovením . Ustanovená opatrovnice je navíc zaměstnankyní soudu, je zde tedy zřejmý střet zájmů.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda má i další formální a obsahové náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), přičemž shledal, že tomu tak není. Podle ustanovení citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Stěžovatel se především mýlí, pokud odkazuje na dřívější judikaturu Ústavního soudu v otázce předpokladů pro ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo těm, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neboť ta se v důsledku přijetí , kterým se mění a další související zákony, účinného od 1. července 2009, stala v jeho věci nepoužitelnou.

Citovanou novelou došlo ke změně procesních pravidel občanského soudního řízení, spočívající v tom, že podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, v případě, jestliže mu byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. K tomu má lhůtu 3 měsíců od doby, kdy se o napadeném rozhodnutí dozvěděl.

Jak vyplývá z ústavní stížnosti, stěžovatel, ačkoliv brojí proti ustanovení opatrovníka, respektive dovozuje nedostatek k tomu existujících předpokladů, však tento opravný prostředek nevyužil.

Nevyužil tak ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jeho práv předtím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud. Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný podle ustanovení .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2011

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu