Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 101/11

Ústavní soud rozhodl dne 8. února 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Brastan s. r. o., se sídlem Dolní Dobrouč 443, IČ 60931167, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2010 č. j. -98 a Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 4. 2010 č. j. -76, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právu, zakotveném v y (míněna zřejmě základních práv a svobod). Poukázal na neakceptovatelnost argumentace soudů prvního a druhého stupně, dovolávající se judikátu Nejvyššího soudu České republiky, který "vytvořil" účelovou konstrukci, dle níž vlastně veškerá činnost soudu by musela být podřazena pod nezákonná rozhodnutí, neboť konec konců vždy směřuje k vydání soudního rozhodnutí. Vyslovil přesvědčení, že nesprávný úřední postup, kterého se ve své žalobě o zaplacení 500.000,- EUR dovolával, je porušením pravidel předepsaných právními normami pro počínání orgánů veřejné moci při jejich činnosti a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci rozhodovací činnosti, avšak se bezprostředně neodrazí v obsahu rozhodnutí.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným, zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Praze přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele na zaplacení částky 500.000,- EUR, uplatněné žalobcem proti České republice jako náhrada škody, údajně mu způsobené při výkonu veřejné moci, když tato měla vzniknout v důsledku zveřejnění rozsudku českých soudů v jiném sporu, ve kterém společnost Intercable Verlag AG uspěla svou žalobou proti společnosti Brastan, s. r. o., tj. proti žalobci - nyní stěžovateli, a opodstatněně jej potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se s poukazem na skutková zjištění, na obsah , a a 2 , jakož i na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, vypořádal se všemi uplatněnými odvolacími námitkami, a proto na přiléhavé a vyčerpávající odůvodnění rozsudku soudu II. stupně lze v dalším odkázat. Nutno zdůraznit, že závěr soudů, dle něhož zákonné podmínky pro odpovědnost žalované za nezákonné rozhodnutí není dána, když chybí základní podmínka takové odpovědnosti, tj. zrušení tvrzeného nezákonného rozhodnutí, je v souladu s citovanými ustanoveními i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, nesprávnost úředního postupu pak prokázána nebyla ( a a násl. ).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. února 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu