Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3639/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Města Trutnov, Slovanské náměstí 165, Trutnov, proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. ledna 2010 č. j. -117 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. září 2010 č. j. -145, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 22. prosince 2010, stěžovatel podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že mu bylo znemožněno, aby před soudem hájil řádně svá práva a soudy rozhodly v rozporu s obsahem jím předložených judikátů Okresního soudu v Jihlavě a Krajského soudu v Brně.

Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. (dále jen "soudní spis") Ústavní soud zjišťuje, že stěžovatel se žalobou podanou dne 1. října 2008 ke Krajskému soudu v Hradci Králové domáhal po žalovaném Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen "žalovaný") zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 27 575,- Kč s přísl. v souvislosti s tím, že odstranil znehodnocené stromy situované na ulici Polská v Trutnově. Okresní soud v Hradci Králové (který je dle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2009 č. j. -68 příslušný k projednání a rozhodnutí věci), rozsudkem ze dne 28. ledna 2010 č. j. -117 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podali odvolání jak žalovaný (do výroku o nákladech řízení ), tak i stěžovatel, který tvrdil že ve věci nelze aplikovat pouze ustanovení , o pozemních komunikací (dále jen ""), nýbrž obecný právní předpis. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. září 2010 č. j. -145 rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé jako věcně správné potvrdil, v části týkající se nákladů řízení, uložil stěžovateli povinnost nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši 15 828,- Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 15 468,- Kč.

Stěžovatel v ústavní stížnosti zopakoval argumentaci, kterou uvedl v průběhu soudního řízení před obecnými soudy. Soudům vytýkal, že ne přesně zhodnotily daný stav, vycházely z nesprávných judikátů, neumožnily mu argumentaci listinnými materiály - rozsudky Okresního soudu v Jihlavě a Krajského soudu v Brně. Stěžovatel napadl i rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, neboť dle jeho názoru žalovaný jako příspěvková organizace státu disponuje obrovským majetkem, jakož i aparátem vyškolených úředníků, tedy i právníků, kteří jsou schopni zajišťovat ochranu zájmů před soudy.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí z hlediska kompetencí daných muy (dále jen "") a konstatuje, že tvrzení, které stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, nevedou k závěru, že by došlo k porušení tvrzených základních práv.

Podstata ústavní stížnosti spočívá v polemice se závěry, ke kterým dospěly soudy v napadených rozhodnutích. Takto pojatá ústavní stížnost, která ovšem zůstává zcela v rovině podústavního práva, staví Ústavní soud do pozice další instance v systému všeobecného soudnictví. Ústavní soud v minulosti mnohokrát zdůraznil, že není vrcholem soustavy obecných soudů a že zásadně není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti (srov. , y). Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy pátéd (dále jen ""), nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností (y). Na straně druhé opakovaně připustil, že jeho pravomoc zasáhnout do rozhodování obecných soudů je dána, jestliže jejich interpretace právních předpisů byla natolik extrémní, že vybočila z mezí hlavy pátéy a zasáhla tak do některého ústavně zaručeného základního práva. Pochybení daného rázu však Ústavním soudem zjištěno nebylo. Z obsahu soudního spisu nebylo ani zjištěno, že by bylo obecnými soudy stěžovateli jakkoli bráněno v uplatňování jeho práv či předkládání listinných důkazů. Výklad aplikovaných ustanovení , zákona o pozemních komunikacích, , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, , o obcích, ve znění pozdějších předpisů, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a srozumitelný. Argumentaci a úvahy ve věci rozhodujících soudů tak, jak jsou rozvedeny v odůvodnění napadených rozhodnutí, neshledal Ústavní soud nikterak nepřiměřenými či extrémními, což by jedině mohlo odůvodnit jeho zásah. Ústavní soud proto považuje za nadbytečné uvedenou argumentaci opakovat a toliko na ni odkazuje.

Pokud stěžovatel nesouhlasí se závěry, které ve věci rozhodující soudy vyvodily, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah dou a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "") chráněných základních práv.

Nelze než uzavřít, že závěry ve věci rozhodujících soudů byly učiněny v mezích nezávislého soudního rozhodování ve smyslu ve spojení s y a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti (y a Úmluvy), které by měly za následek porušení základních práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Z důvodu, že ústavní stížnost byla posouzena jako zjevně neopodstatněná, Ústavní soud již nepovažoval za nutné vyzývat stěžovatele k odstranění vady podání, která spočívala v tom, že stěžovatel nebyl v souladu s ustanovením , zastoupen advokátem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 25. ledna 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu