Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3351/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., zastoupeného JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem v Písku, Hradební 134/II, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2010 č. j. -101 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 10. 2010 č. j. -119, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 9. 11. 2010, k výzvě Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 22. 12. 2010, stěžovatel napadl a domáhal se zrušení shora označených soudních rozhodnutí s tím, že bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces dle d, "když je mu odepřeno právo na soudní ochranu", a to konkrétně napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu.

Jak Ústavní soud z vyžádaného soudního spisu zjistil, usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 10. 2. 2010 č. j. -51 byla stěžovatelova věc postoupena k vyřízení Městskému soudu v Praze. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel kasační stížnost, načež Nejvyšší správní soud rozhodl ústavní stížností napadeným rozsudkem tak, že zmíněné usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že se má (krajský soud) zabývat v prvé řádě tím, zda je věc projednatelná ve správním soudnictví; výslovně přitom poznamenal, že pokud krajský soud dospěje k závěru, že stěžovatelova podání nejsou projednatelná např. pro neurčitost, tato dle a (dále jen "") odmítne. Následně krajský soud napadeným usnesením stěžovatelovu žalobu podle odmítl. Toto usnesení napadl stěžovatel kasační stížností ze dne 20. 10. 2010, o níž dosud nebylo rozhodnuto.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

Podle nelze odmítnout přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže a) stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo b) v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

Z výše uvedených skutečností plyne, že ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, protože stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, konkrétně pak mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost ( a násl.. ). Pod pojmem "vyčerpání" nelze - dle konstantní judikatury Ústavního soudu - totiž rozumět toliko podání příslušného procesního prostředku, ale současně rozhodnutí o něm, přičemž tento předpoklad splněn nebyl. Výjimku z uvedeného pravidla stanoví , ovšem jeho aplikace se stěžovatel nedomáhal, a ani Ústavní soud neshledal, že by podmínky tohoto ustanovení byly naplněny.

Zbývá dodat, že pokud stěžovatel napadá rozsudek Nejvyššího správního soudu, pak proti tomuto rozhodnutí sice nebyly přípustné žádné opravné prostředky, přesto však - jak rovněž plyne z konstantní judikatury Ústavního soudu - ústavní stížnost směřující proti takovému rozhodnutí nelze považovat za přípustnou, neboť nejde o tzv. konečné rozhodnutí, tj. rozhodnutí, kterým se s "definitivní platností" rozhodne o právech a povinnostech jeho účastníků, kdy tito mohou v pokračujícím řízení uplatňovat svá procesní práva, včetně případných řádných a mimořádných opravných či jiných právních prostředků, a teprve po jeho skončení, v případě, že bude vydáno pro ně nepříznivé rozhodnutí, mohou podat ústavní stížnost.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu