Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3665/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného ve věci stěžovatelky V. I., právně zastoupené advokátem JUDr. Richardem Čičkem, Milady Horákové 533/28, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010 sp. zn. a usnesení policejního orgánu Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 1. 6. 2010 č.j. OKFK-188-397/TČ-2008-18-B, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 23. 12. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí orgánů státní moci.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatelka má u Raiffeisenbank, a. s., zřízený bankovní účet č. 4837397028/5500, na němž má uložené finanční prostředky ve výši 3.552.694,- Kč, které byly zajištěny policejním orgánem podle ustanovení § 79f zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. ř."), ač se ovšem nejedná o prostředky nabyté nezákonným způsobem. Stěžovatelka ve svém návrhu uvádí, že zmíněné peněžní prostředky jsou z prodeje nemovitého majetku společnosti FAST STEP, s. r. o., přičemž městský soud již v minulosti konstatoval, že se nejedná o nemovitost, která by byla nabyta nelegálně a ani neslouží k páchání trestné činnosti. Stěžovatelka uvádí, že není osobou, která by měla jakoukoli spojitost s vytýkanou trestnou činností obviněného M. S., takovou osobou není ani paní N. S, která není a nikdy ani nebyla obviněna ze spáchání jakékoliv trestné činnosti. Majetek náležející do vlastnictví společnosti FAST STEP, s. r. o., nebyl získán trestnou činností a ani k ní nebyl určen. Společnost FAST STEP, s. r. o., nemá jakoukoli spojitost s vytýkanou trestnou činností obviněného M. S. Orgány činné v trestním řízení při posuzování předmětného případu nevycházely z presumpce neviny stěžovatelky a při svém postupu nebyly nestranné a nezaujaté. Stěžovatelka musí v důsledku ústavní stížností napadených rozhodnutí strpět omezení v nakládání se svým majetkem, aniž by měla jakoukoli osobní anebo majetkovou spojitost s obviněným M. S. Uvedeným postupem orgánů činných v trestním řízení mělo dle náhledu stěžovatelky dojít k zásahu do jejich ústavně zaručených základních práv a svobod.

III.

Ústavní soud posoudil předmětnou ústavní stížnost, přičemž shledal, že ústavní stížnost není důvodná.

Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo-li takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, je Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout. Existenci takového zásahu však Ústavní soud neshledal.

Podle článku 36 odst. 1y, jehož porušení stěžovatelka mimo jiné namítá, se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení tohoto práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov.

, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však z obsahu soudního spisu zjištěno nebylo a k porušení y ze strany soudu tak nedošlo. Ze spisu předloženého Ústavnímu soudu vyplývá, že soud postupoval při řešení sporu zcela v souladu s procesními pravidly.

Namítá-li stěžovatelka, že musí bezdůvodně strpět zajištění peněžních prostředků, jsou dle náhledu Ústavního soudu z odůvodnění napadených usnesení zcela zřejmé důvody, které orgány Policie ČR k takovému postupu vedly. Namítá-li stěžovatelka, že podle předchozího rozhodnutí městského soudu bylo stanoveno, že nemovitost společnosti FAST STEP, s. r. o., nepochází z trestné činnosti, je třeba opět poukázat na odůvodnění napadeného usnesení městského soudu, který se s touto námitkou již vypořádal a který se v podstatě shoduje s názorem stěžovatelky. V předmětném případě není podstatné, jakým způsobem byla předmětná nemovitost pořízena. Smyslem úkonů orgánů činných v trestním řízení bylo zajištění majetku dcery stěžovatelky, paní N. S. Uvedeným postupem se tak orgány činné v trestním řízení snaží zamezit obcházení účelu dříve vydaných rozhodnutí. Pokud stěžovatelka zřídila své dceři dispoziční právo ke svému účtu, nezbývá jí, než nést i rizika s tím spojená. Dotčeným úkonem státního orgánu navíc nedošlo ke konfiskaci peněžních prostředků, ale toliko k jejich zajištění. Městský soud v souvislosti s věcí upozornil na okolnosti případu, týkající se společnosti North West Experts, s. r. o., a také na absenci kauzálního důvodu pro připsání kupní ceny nemovitosti právě na účet stěžovatelky. Dle náhledu Ústavního soudu jsou ústavní stížností napadená usnesení řádně odůvodněna a z ústavněprávního hlediska jim není čeho vytknout.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu