Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3527/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Ing. I. M., zastoupené Mgr. Irenou Křivánkovou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, Zámecké nám. 42, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. srpna 2010 č. j. -478, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. prosince 2010 a doplněnou podáním ze dne 13. prosince 2010, stěžovatelka podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), navrhovala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že v řízení před Krajským soudem v Ostravě bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen "") a dále základní práva dle , , , , a y, jakož i y (dále jen "").

Z předložené ústavní stížnosti a přiložených příloh Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. července 2009 č. j. -200, P 1340/2006 v řízení o výkon rodičovské zodpovědnosti svěřil nezl. dceru stěžovatelky A. do výchovy matky, otci nezletilé uložil platit na výživu částku 2 000,- Kč s účinností od 1. srpna 2009 a upravil styk otce s nezletilou. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. srpna 2010 č. j. -478 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že otci uložil povinnost platit na výživu nezl. A. s účinností od 1. ledna 2006 částku 3 000,- Kč měsíčně a s účinností od 1. ledna 2009 částku 3 500,- Kč měsíčně. Dále změnil rozsudek v části, kterou byla upravena výše dlužného výživného a upraven styk otce s nezletilou.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že výživné tak, jak bylo určeno otci, extrémně neodpovídá jeho zjištěným příjmům a majetkovým poměrům a je nepřiměřeně nízké. Další výhrady stěžovatelky směřovaly do rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou, a to jak za přítomnosti stěžovatelky tak bez její přítomnosti. Stěžovatelka má obavy, že v důsledku provedené úpravy styku otce s nezletilou jí budou vznikat při realizaci styku neúměrné náklady. Své rozhodnutí podle názoru stěžovatelky pak odvolací soud ani řádně neodůvodnil.

Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (y). Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným. Ústavní soud ve své judikatuře již dříve uvedl, že postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, dále otázka, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, nebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Ústavní soud může dále posoudit, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo náležitě, srozumitelně a ústavně konformním způsobem odůvodněno a zda zjevně není výsledkem libovůle ze strany soudu.

Zásah do práv, jichž se stěžovatelka dovolávala, shledán nebyl. Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí je dostatečným a přezkoumatelným způsobem odůvodněno, přičemž argumentace stěžovatelky při polemice s učiněnými právními závěry nepřekročila rámec podústavního práva. V závěrech učiněných odvolacím soudem neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole, takže ani z tohoto pohledu není možno ústavní stížnost shledat důvodnou. Proto postačí na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázat.

Pokud stěžovatelka nesouhlasí se závěry, které odvolací soud v řízení vyvodil, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do základních práv chráněnýchu a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci rozhodujícím soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování ( a y) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení namítaných základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 13. ledna 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu