Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3278/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 5. ledna 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele PARTR, spol. s r. o. se sídlem Všemina 234, Slušovice, zastoupeného JUDr. Pavlem Dvorským, advokátem se sídlem ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 588, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2010 č. j. -63, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že se rozhodnutím, kterým byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze, cítí dotčen v právech, zakotvených v , , a d. Poukázal na důvody, které jej vedly k žádosti o přezkoumání daňového rozhodnutí dle daňového řádu u Městského soudu v Praze, ten však jeho žalobu s odvoláním na odmítl. Poněvadž se neztotožňoval se závěrem označeného soudu, tj. s tím, že ze soudního přezkumu je podle vyloučeno nepovolení přezkumu daňových rozhodnutí dle daňového řádu, podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost, v níž namítal i nové skutečnosti, zejména argumenty týkající se důvodové zprávy k , když dle ní by žalobní legitimace proti jakémukoliv rozhodnutí správního orgánu náležela tomu, kdo tvrdí, že byl tímto dotčen na svých právech, a nelze ji tedy koncipovat tak, že právo na přístup k soudu se bude odvíjet od toho, zda někdo byl na právech zkrácen nebo ne - to může být zjištěno až po provedeném řízení a vyjádřeno teprve rozhodnutím soudu o věci samé. S jeho námitkami a argumenty se však Nejvyšší správní soud řádně nevypořádal, zamítavé rozhodnutí odůvodnil odkazem na svou judikaturu a mj. tím, že nepovolením přezkumu nadřízeným správce daně se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva či povinnosti daňového subjektu a městský soud tak správně rozhodl o odmítnutí žaloby s odkazem na . V ústavní stížnosti dále vyslovil přesvědčení, že napadeným rozhodnutím byl zkrácen na svých základních právech a svobodách, když tímto z pravomoci soudu bylo vyloučeno přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zásah do práv, jichž se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s poukazem na znění § 55b daňového řádu, na svou obsáhlou judikaturu i na v odůvodnění citovaná rozhodnutí Ústavního soudu opodstatněně kasační stížnost, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2010 č. j. -28, zamítl. Z obsahu usnesení tohoto soudu je nepochybné, že žaloba stěžovatele brojila proti Ministerstvu financí, které nepovolilo přezkoumání pravomocného rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně podle § 55b zákona č. 337/1002 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění svého usnesení Nejvyšší správní soud vyložil obsah citovaného daňového řádu, jakož i , 2 , a důvodně konstatoval, že při nepovolení mimořádného přezkumu pravomocného rozhodnutí o daňové povinnosti žadatele nadřízeným správcem daně toto nepovolení nezakládá, nemění, neruší, ani závazně neurčuje práva či povinnosti daňového subjektu. Proto odmítnutí žaloby (brojící právě proti nepovolení přezkumu) Městským soudem v Praze s odkazem na neshledal nezákonným a důvodně tak kasační stížnost zamítl.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2011

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu