Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3101/10

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti F. M., zastoupeného Mgr. Miladou Vrbovou, advokátkou, se sídlem v Brně, proti postupu Okresního soudu v Hodoníně ve věci vedené pod sp. zn. , za účasti Okresního soudu v Hodoníně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 28. října 2010, a doplněnou na výzvu Ústavního soudu podáními ze dne 9. listopadu a 9. prosince 2010, se stěžovatel domáhá vyslovení, že průtahy v řízení jsou porušována jeho základní práva, neboť projednávání jeho žádosti trvá nepřiměřeně dlouho, a dále aby mu byla přiznána náhrada škody ve výši € 10.000. V postupu obecného soudu spatřuje porušení svého základního práva podle d.

2. Stěžovatel rekapituluje a dokládá, že podáním ze dne 16. září 2009 požádal o zahlazení odsouzení, o čemž doposud nebylo rozhodnuto. Proto stěžovatel podal stížnost na průtahy v řízení, která byla vyřízena místopředsedou Krajského soudu v Brně s tím, že byla obecnému soudu doporučena větší razance při vyžadování součinnosti od Okresního soudu v Chebu a stěžovatel byl vyzván, aby udal svého zaměstnavatele v posledních pěti letech. Poté byla věc usnesením č. j. -42 ze dne 16. června 2010 předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s ohledem na to, že stěžovatel nemá a nikdy neměl v tuzemsku bydliště, což je podle § 364 odst. 1 trestního řádu jediné hledisko pro posuzování místní příslušnosti. Usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 13. října 2010 bylo rozhodnuto, že k rozhodnutí je příslušný Okresní soud v Hodoníně. V posledně uvedeném postupu obecného soudu spatřuje stěžovatel další průtahy v řízení.

3. Ještě předtím, než je možné zabývat se ústavní stížností věcně, je vždy nutné přezkoumat, zda jsou splněny veškeré procesní náležitosti stanovené zákonem. Pokud některá z nich chybí, nemůže být ústavní stížnost přijatelná k věcnému projednání.

4. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, coby procesního prostředku ochrany základních práv a svobod je její subsidiarita. Ta vychází z toho, že základní práva jsou pod ochranou soudní moci jako celku ( y), a proto je zásah Ústavního soudu zásadně možný toliko v situaci, kdy jsou bezúspěšně vyčerpány veškeré ostatní prostředky nápravy, které zákon k ochraně práva poskytuje. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

5. Výše uvedené platí jak obecně, tak i konkrétně ve vztahu k průtahům v řízení. V právním řádu je (mimo ústavní stížnosti) zakotvena ochrana dvojí, jež zcela pokrývá návrh stěžovatele. V zákona o soudech a soudcích je zakotven návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům. Kromě toho je možné v režimu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, uplatnit nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, za nějž se podle tohoto zákona považuje také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené, resp. v přiměřené lhůtě. Stěžovatel se přitom vůbec nezmiňuje, že by některý z těchto institutů využil před podáním ústavní stížnosti. Proto je ústavní stížnost nepřípustná.

6. Vedle toho je možné uvést, že k přiznávání peněžitých nároků není Ústavní soud vůbec kompetentní (na rozdíl od Ústavního soudu Slovenské republiky, jemuž § 56 odst. 4 zákona č. 38/1993 Z. z., o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky o konaní pred ním a o postavení jeho sudcov, ve znění pozdějších předpisů, dává možnost přiznat přiměřené finanční zadostiučinění), jak bylo stěžovateli jasně vysvětleno již v odůvodnění usnesení

sp. zn.

ze dne 22. září 2010.

7. Ze shora vyložených důvodů byla tedy ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná, podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2010

Jiří Nykodým

soudce zpravodaj