Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3537/10

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 15. prosince 2010 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. L., zastoupeného JUDr. Karlem Mrazíkem, advokátem se sídlem Krásný Studenec 144, 405 02 Děčín, proti usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně ze dne 2. 11. 2010 č. j. 1 ZT 342/2010-14 a č. j. 1 ZT 342/2010-17 a proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování Rumburk, okr. Děčín, ze dne 10. 9. 2010 č. j. KRPU-15500-91/TČ-2010-040272, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou poštovní přepravě dne 10. 12. 2010 se stěžovatel domáhá zrušení svrchu uvedených rozhodnutí, když rozhodnutími státního zástupce byly zamítnuty stížnosti stěžovatele do usnesení posléze uvedeného, jímž policejní orgán rozhodl o vrácení věcí v usnesení uvedeným osobám, ačkoliv stěžovatel tvrdí, že předmětné věci vlastnicky náleží jemu. Tímto postupem se měly orgány veřejné moci dopustit porušení " y a Ústavy" a proto by měla být dle názoru stěžovatele tato rozhodnutí zrušena.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Princip subsidiarity ústavní stížnosti, který se promítá v konkrétním znění příslušných ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tak stanoví maximu, podle níž, existuje-li v právním řádu prostředek, jehož uplatněním může jednotlivec dosáhnout ochrany svých práv, je třeba trvat před podáním ústavní stížnosti na jeho vyčerpání. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Takovými prostředky rozumí vedle řádných opravných prostředků a mimořádných opravných prostředků také jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení ( ).

Z tvrzení stěžovatele v ústavní stížnosti je patrné, že stěžovatel svými procesními aktivitami, včetně podání ústavní stížnosti sledoval ochranu svých majetkových práv. Proto nelze než trvat na tom, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal i procesní prostředky občanskoprávní, které mu právní řád k ochraně jeho práv poskytuje. Je nepochybné, že bez ohledu na výsledky trestního řízení má možnost podat civilní reivindikační žalobu proti osobám, kterým byly předmětné věci vydány. Z tohoto pohledu tedy lze uzavřít, že stěžovatel se obrátil na Ústavní soud předčasně, neboť nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jejího majetkového práva poskytuje.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2010

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj