Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3054/10

Ústavní soud rozhodl dne 7. prosince 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelů L. B. a M. M., zastoupených JUDr. Jarmilou Vilímkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Řeznická 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2010 sp. zn. a rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2009 sp. zn. a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčeni v právech, zakotvených v a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v a 95 y ČR. Poukázali na výsledek řízení před soudem I. a II. stupně, kdy byli uznáni vinnými spácháním trestného činu krádeže dle , e), odst. 3 písm. b) trestního zákona v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci dle trestního zákona, stěžovatel M. M. pak dále trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle trestního zákona. Sdělili své přesvědčení, že soudy rozhodly na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, v rámci trestního řízení i hlavního líčení neprovedly jediný procesně použitelný důkaz, který by je z trestné činnosti a ze skutků, za něž byli uznáni vinnými, usvědčoval, neprovedly ani znalecký posudek z oboru výpočetní techniky na předmětné SIM karty, ze kterých měly být provedeny odposlechy. Dále stěžovatelé namítli, že se soudy řádně nevypořádaly s důkazní situací, při hodnocení důkazů jejich závěry nekorespondují s tím, co je uvedeno v odůvodnění rozsudků, tj. s tvrzením, že hodnotily důkazy podle svého přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu, a to jednotlivě i v jejich souhrnu. Z uvedených důvodů podali proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jež však Nejvyšší soud v neveřejném zasedání odmítl s tím, že dovolání nenaplnilo dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat právnická nebo fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [ , odst. 3, 4, , odst. 1 písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl, když jmenovaný soud důvodně konstatoval, že obvinění (nyní stěžovatelé) uplatnili v dovolání výhrady, které jimi deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a ani žádný jiný v zákoně taxativně zakotvený obsahově nenaplňují. Pro tento závěr, učiněný na základě podaného dovolání obsahujícího výtky obviněných výlučně vůči skutkovým zjištěním, na základě nichž soudy učinily právní závěr o jejich vině a odpovídajícím trestu, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu odmítnutím dovolání opodstatněně, přičemž své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Proto lze v dalším na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh brojící proti rozsudkům soudu I. a II. stupně pak jako podaný po lhůtě k tomu stanovené, když rozhodnutí o odmítnutí dovolání nelze považovat za učiněné tak, jak má na mysli [ , odst. 1 písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu