Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2080/10

Ústavní soud rozhodl dne 25. listopadu 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Ing. J. S., Mgr. Bedřichem Jurníčkem, advokátem, AK se sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 2008 č. j. -48, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2008 č. j. -62 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2010 č. j. -132 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí s tím, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, jež je zakotveno v ustanovení d.

Porušení práva na spravedlivý proces spatřovala stěžovatelka v tom, že jí byla upřena možnost domoci se obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě sp. zn. , které bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby vedlejším účastníkem, ačkoliv tento úkon učinila osoba, jež nebyla oprávněna za vedlejšího účastníka jednat. Stěžovatelka chtěla obnovou řízení dosáhnout toho, aby byl návrh, jímž bylo původní řízení zahájeno, meritorně zamítnut a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

II.

Skutkový děj netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť je stěžovatelce i účastníkům řízení znám.

III.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud je, jak již mnohokrát konstatoval, soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. y) a nepředstavuje jakousi další instanci v rámci systému obecného soudnictví. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy zpravidla nemá za následek porušení základních práv a svobod; to může nastat až v případě (srov. např. nález

sp. zn.

, Sb. n. u., sv. 15, č. 98), že dojde k porušení některé z těchto norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

Napadená rozhodnutí však - dle názoru Ústavního soudu - za protiústavní ve shora naznačeném smyslu považovat nelze. Obecné soudy se stěžovatelčiným návrhem na obnovu řízení zabývaly a Ústavní soud nemá žádných ústavněprávních námitek proti jejich závěru, že návrh na obnovu řízení nemůže směřovat proti usnesení o zastavení řízení (čehož se domáhala stěžovatelka), nýbrž toliko proti pravomocnému rozsudku či pravomocnému usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Tento svůj právní názor obecné soudy odůvodnily způsobem, který nenechává prostor pro pochybnosti a je zcela ústavně konformní.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2010

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu