Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2515/10

Ústavní soud rozhodl dne 25. listopadu 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Douglas capital, a. s., se sídlem Opletalova 1418/23, 110 00 Praha 1, zastoupené Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem, AK se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 7. 2007, č. j. -169 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 10. 2007, č. j. -197 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

I.

Stěžovatelka se domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tím, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva, jež jsou zakotvena v ustanoveních a 3 d.

Dle názoru stěžovatelky, jež se v řízení před obecnými soudy domáhala náhrady škody za nesprávný úřední postup soudu v exekučním řízení, obecné soudy v řízení o náhradě škody interpretovaly relevantní právní úpravu zcela chybně.

Nesprávného úředního postupu se dle stěžovatelky dopustil exekuční soud tím, že zaslal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a dražební vyhlášku pouze těm věřitelům (a to ne všem), kteří byli uvedeni ve spisu, a neprovedl ani minimální šetření (např. nahlédnutím do veřejně přístupných registrů) stran existence aktuálních zástavních věřitelů.

II.

Průběh řízení jakož i obsah napadených rozhodnutí netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou všem účastníkům řízení známy.

III.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud je, jak již mnohokrát konstatoval, soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. y) a nepředstavuje jakousi další instanci v rámci systému obecného soudnictví. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy zpravidla nemá za následek porušení základních práv a svobod; to může nastat až v případě (srov. např. nález

sp. zn.

, Sb. n. u., sv. 15, č. 98), že dojde k porušení některé z těchto norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

V projednávané věci však obecné soudy ze shora naznačených mantinelů nevybočily; v napadených rozhodnutích ústavně konformně interpretovaly ustanovení ve znění účinném k 15. 11. 2002, podle něhož "dražební vyhlášku soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly."

Proti jejich závěru, že okruh osob, jimž se doručuje dražební vyhláška, je patrný ze spisu a že soud není povinen ověřovat existenci věcných práv k dotčené nemovitosti z katastru nemovitostí, Ústavní soud nemá žádných ústavněprávních námitek, pročež též může na jejich obsah, jsoucí výrazem nezávislého soudního rozhodování, odkázat.

Napadená rozhodnutí jsou dle názoru Ústavního soudu ústavně konformní a řádně odůvodněná. S ohledem na uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2010

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu