Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 494/10

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma ve věci stěžovatelky A. H., právně zastoupené JUDr. Dagmar Malou, advokátkou se sídlem Denisova 504, Jičín, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 11. 2009 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti brojí stěžovatelka proti shora uvedenému rozhodnutí dovolacího soudu, kterým bylo zastaveno dovolací řízení ve věci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 2007 sp. zn. . Tvrdí, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle d a právo na rovné postavení před soudem.

Napadeným usnesením zastavil Nejvyšší soud dovolací řízení z toho důvodu, že stěžovatelka nesplnila povinnost právního zastoupení v tomto řízení, ačkoli byla soudem I. stupně několikráte vyzvána k odstranění tohoto nedostatku dovolání.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že se dovolací soud řádně nevypořádal s úplným obsahem jejího podání ze dne 15. 10. 2009, ve kterém požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce dle

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není však samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé.

Stěžejní námitkou stěžovatelky v ústavní stížnosti je, že dovolací soud zastavil dovolací řízení, aniž by se dostatečně vypořádal s jejím návrhem na ustanovení zástupce z řad advokátů dle a 2

K posouzení této věcné námitky si Ústavní soud vyžádal spis Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. . Z jeho obsahu bylo zjištěno, že stěžovatelka podala proti usnesení vrchního soudu dovolání dne 21. 11. 2007. Dne 22. 11. 2007 vyzval samosoudce krajského soudu stěžovatelku k odstranění vady dovolání spočívající v absenci povinného právního zastoupení v dovolacím řízení. Dne 29. 12. 2007 stěžovatelka požádala soud o prodloužení původně stanovené lhůty k odstranění vady podání do 29. 2. 2008, což bylo soudem akceptováno. Následně dne 29. 2. 2008 stěžovatelka požádala soud I. stupně o ustanovení zástupce soudem. Soud zaslal stěžovatelce formulář o osobních a majetkových poměrech a stanovil jí lhůtu 15 dnů k jejich prokázání. Stěžovatelka navrhla soudu, aby vycházel z potvrzených údajů, které předložila v jiném řízení u téhož soudu; poté soud vydal usnesení, kterým návrh stěžovatelky zamítnul. K odvolání stěžovatelky vrchní soud usnesení soudu I. stupně potvrdil (20. 2. 2009). Krajský soud v Hradci Králové dne 25. 9. 2009 vydal usnesení, jímž vyzval stěžovatelku, aby do 15. 10. 2009 odstranila vady svého dovolání a předložila plnou moc advokáta nebo osoby s právnickým vzděláním pro dovolací řízení. Stěžovatelka následně podáním ze dne 15. 10. 2009 opět požádala soud o ustanovení zástupce nebo o prodloužení lhůty.

Ze shora uvedené rekapitulace jednoznačně vyplývá, že obecné soudy se návrhem stěžovatelky na ustanovení zástupce pro dovolací řízení, resp. podmínkami pro osvobození od soudních poplatků ( ), řádně zabývaly, svá rozhodnutí dostatečným a srozumitelným způsobem odůvodnily a po pravomocném zamítnutí návrhu jí poskytly další dostatečně dlouhou lhůtu pro zajištění si právní pomoci prostřednictvím zvoleného zástupce. Skutečnost, že stěžovatelka i po pravomocném rozhodnutí soudů, kterými nebyla osvobozena od soudních poplatků a nemohl jí tedy být ustanoven zástupce soudem, opět o jeho ustanovení požádala a soud se již tímto návrhem nezabýval, nemohla žádným způsobem zasáhnout do jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Pokud dle pravomocného rozhodnutí obecných soudů stěžovatelka nesplňovala předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ust. , nemohl jí ani být ustanoven zástupce dle ust.

Ústavní soud musí tedy konstatovat, že v projednávané věci neshledal stěžovatelkou namítaná porušení jejích základních práv a svobod, a proto ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2010

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu