Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3039/10

Ústavní soud rozhodl dne 25. listopadu 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Z. K., zastoupeného Mgr. Lenkou Jindrovou, advokátkou se sídlem Bělská 151, 293 01 Mladá Boleslav, o ústavní stížnosti proti postupu Policie ČR, Krajského ředitelství Středočeského kraje, ve věci č. j. KRPS-40584-122/TČ-2009-010071, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zničení záznamu telefonického hovoru uskutečněného mezi jím a advokátkou dne 5. března 2010, a to jak v jeho listinné podobě, tak i na CD-R ev. č. A100714009. Předmětný záznam měl být, dle tvrzení stěžovatele, pořízen v rozporu se zákonem ( tr. řádu), čímž došlo, jak stěžovatel namítá, k zásahu do jeho ústavně zaručených práv zakotvených v , , d a , , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jelikož řádně vyčerpal v dané fázi přípravného řízení opravné prostředky, jež mu zákon k ochraně poskytuje, domáhal se stěžovatel vydání nálezu znějícího co do výroku, jak specifikováno; to argumentačně i s poukazem na nález

sp. zn.

.

Dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný.

Již v nálezu

sp. zn.

, na nějž stěžovatel na podporu svých vývodů odkázal, Ústavní soud v obecné rovině konstatoval, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Trestní řízení je zákonem upravený proces poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci. Prakticky neustále podléhá kontrole státního zastupitelství a posléze při vlastním rozhodování o meritu věci v těchto souvislostech i soudnímu přezkumu co do jeho zákonnosti (ústavnosti).

Stěžovatelem k posouzení předloženou záležitost nelze jednak, z pohledu fáze řízení, citovanému nálezu připodobnit, jednak nutno poukázat na aktuální judikaturu Ústavního soudu (týkající se obdobné problematiky procesní použitelnosti důkazů, resp. zásahu do pravomocně neskončených trestních řízení, kupř. nálezy

sp. zn.

,

), z níž plyne, že pokud by Ústavní soud vyhověl stěžovatelem konstruovanému návrhovému žádání, potom by takto mohl nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízení.

Vycházeje ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti ( , ve znění pozdějších předpisů) a obsahu námitek stěžovatele, nemohl se za tohoto procesního stavu Ústavní soud návrhem věcně zabývat, pročež došlo ve shodě se zákonným příkazem k jeho odmítnutí [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj